„Jsem tedy děvečka pro všechno,“ směje se Jana Hanušová. „Po mateřské dovolené jsem provozovala v Prostřední Svinci krámeček. To bylo někdy v roce 92. Jak jsme začínali podnikat, všichni papíry dělali sami.Přišel jeden známý, druhý známý, abych jim ty papíry udělala. Když se ukázalo, že v krámečku je špatná voda, musela jsem ho zavřít. Takže jsem zůstala u těch papírů a dělám to celý život.“
Zdroj: Redakce
Věnuju se řadě činností. Domácí sýry jsem začala tvořit s dcerou, když jsme na návod narazily na internetu. Doma se dá vyrobit jakýkoliv sýr. Absolvovaly jsme i kurz, vyrábět sýry je úžasné. Dělám je z kravského mléka, protože kozí a ovčí mléko tady moc není. Od těch nejjednodušších bylinkových a podobných jsem dospěla k Hermelínu, Nivě, Romaduru – je to úžasná alchymie. Na jejich zrání jsem si pořídila skříňovou vinotéku. Pěkný pohled je na zrající hermelín. Formičky jsou děrované, aby to mohlo odkapávat, a v těch místech to plísňově chlupatí jako první. Je to moc hezké.
Zdroj: Redakce
Pletu košíky z pedigu. Zkoušela jsem i klasické vrbové, ale to je strašně těžké na ruce, člověk je má odřené, a je to fyzicky velmi namáhavé. Tak jsem přešla na pedig. To je také přírodní materiál, protože je to jádro z ratanové palmy. Z pedigu je pletení podstatně snazší. Navíc příprava vrbového proutí je složitá a jeho spotřeba hodně velká. Ošatky z pedigu prodávám na charitativním trhu ve Velešíně. Výtěžek nechávám na charitu z adventu.
Zdroj: Redakce
Pletu nejraději dětské věci pro vnoučka a háčkuji hračky pro děti. Vedla jsem už několik kurzů různého tvoření pro zájemce, výuku zdobení perníčků, kraslic a také kurzy háčkování a pletení. Perníčky zdobím takových osm let. Je fajn předávat své zkušenosti, protože lidi, co přijdou, to baví. Jsou zvědaví a prima.
Zdroj: Redakce
Když něco dělám, tak ráda vím, proč to dělám. Proto, co se týká zdobení velikonočních vajíček, dělám místní kraslice, čili kraslice doudlebské. Tady se dělaly dva druhy. Straky a zeláky. Obojí je vosková batika, ale obráceného postupu. Zeláky se nejprve barví, pak ozdobí voskem. Poté se daly do kyselého zelí. Zelná šťáva rozleptala tu barvu, takže zbyl jen barevný vzor pod voskem a vosk se pak odstranil. Vejci zůstane barevný nádech. Straky se barví v několika barvách, a před obarvením další barvou se na nich vždy udělá voskem vzor. Po odstranění vosku je pak vejce zdobené různými barvami.
Zdroj: Redakce
Kantůrkovec, to je velké hobby. Ve Společnosti přátel Velešína, která pořádá řadu akcí, náležím do pekařské sekce. Chleba, který v Kantůrkovci ve Velešíně pečeme, už je známý. Lidem chutná, trhají nám ho z ruky ještě horký z pece, a litují, že za chvíli už není, protože pec má určitou kapacitu, a my jich neupečeme víc, i kdybychom chtěli.
Zdroj: Redakce
S holkami jsme od září znovuobnovily skautský oddíl ve Velešíně. Máme třináct dětí. Teď bohužel kvůli koronaviru činnost ustala, takže ani nevíme, jestli uskutečníme tábor. Máme ho zatím naplánovaný na týden, protože začínáme. Velešín býval oddíl Albatros, tak si říkáme Albatros. Nyní jsme vedeni pod holubovským střediskem.
Zdroj: Redakce