Únava, vyčerpání. Od světové války jsme nic takového nezažili, říká psycholožka

Jen ojediněle jsme zatím řešili psychický diskomfort pacienta, který vznikl na základě intrapsychické zátěže pramenící ze situace pandemie koronavirem. Na konci března jsme zprovoznili speciální telefonní linku určenou pacientůmi personálu naší nemocnice. Do dnešního dne jsme zaznamenali nižší počet hovorů, než jsme očekávali.

Zásah speciální jednotky v bohunické nemocnici: dezinfikovala tři patra budovy

Čím si to vysvětlujete?

Lidé sice zažívají těžké časy, ale ještě nemají takovou potřebu vyhledávat odborníky. Soustředí se na to, aby zvládli nové podmínky běžných životních situací. Tedy pečovat o své rodiče bez osobního kontaktu, věnovat se více dětem, zvládat domácí školní přípravu, pracovat z domu a podobně. Domníváme se, že největší nárůst zájmu o naši péči nastane v době, kdy pomine nouzový stav.

Proč?

Lidé si začnou uvědomovat, co prožili, a jak to bylo náročné. Zatím čerpají ze svých psychických i fyzických sil.

Kadeřnice musela zavřít po 28 letech. Ani pak se nepohrnou zástupy nevěst, říká

Nouzový stav vláda prodloužila do konce dubna, ale není jasné, kdy se život vrátí do normálu. Vědí lidé, jak rozložit své síly, když není daný konec?

Všichni jsme nouzovým stavem zaskočeni, každého překvapil, zastavil až paralyzoval. Věřím ale, že lidé jsou přizpůsobiví a postupně si zvykli. Teď se vyrovnávají s novými výzvami, třeba jaké to je trávit mnohem víc času doma s partnerem.

Má nucené trávení více času doma i světlé stránky?

Všechno má své pro a proti a je také otázkou našeho osobního nastavení. Kdybychom přestali na chvíli vědomě vnímat, co a proč se děje, tak bychom prožívali velmi hezké období. Protože vládní nařízení nám umožňují zastavit se, uvědomit si, že je jaro, můžeme více času trávit s rodinou, máme prostor věnovat se sami sobě nebo činnostem, na které nám v běžné době čas nezbývá. A to je světlá stránka a je dobré ji využít tak, aby nás to naplňovalo.

Na co je správný čas v oblasti mezilidských vztahů?

Máme čas se zastavit a přemýšlet o našich přáních, cílech a záměrech. V mezilidských vztazích se více projevuje sounáležitost i láskyplnost.

Neočekáváte například, že přibude rozvodů?

Neexistuje rovnítko mezi trávením více času spolu a rozvody. Pokud ano, nemusí to být vždy špatně. U nefungujícího vztahu prožitek vzájemného soužití v době nouzového stavu může být posledním impulsem, proč se lidé rozhodnou, že tak dál nechtějí žít. Semknou se, postarají o děti, a až nouzový stav pomine, mohou od sebe odejít s vědomím, že udělali maximum.

V Branišovicích hrkají společně, navzdory koronaviru. Každý na svém dvorku

Měli by se teď lidé vyhýbat konfliktům?

Je přirozené, že se někdy s druhým nedomluvíme hned, že je potřeba hledat kompromis. Tohle je dobré mít na mysli. Je to psychicky méně náročné, než se konfliktu za každou cenu vyhýbat. Aktuálně společenskou situaci vnímám tak, že lidé jsou k sobě daleko více ohleduplní. Ale zase jsme unavenější a vyčerpanější, a tak můžeme být více vznětliví. Nouzový stav je silnou zkušeností, kterou jsme od druhé světové války nezažili.

Je nějaká skupina více ohrožená úzkostí nebo depresí?

Obecně jsou to duševně nemocní lidé, kteří už déle psychicky strádají. Dále sem můžeme zařadit chronicky nemocné pacienty, děti i seniory, a také rodiče samoživitele. Úzkostí, strachem až panikou může trpět každý z nás a do jisté míry určitě trpí. Obáváme se o své zdraví, o zdraví svých blízkých a můžeme mít existenční problémy. Nebo například pacienti s onkologickou diagnózou, kteří se dosud léčí v pravidelných intervalech, znejistí, že se tento stav může nějak změnit.

Svatební cesta? Pěšky z Kuřimi až k Atlantiku. Nejvíc se pohádali u psaní knihy

Může ke stresu přispívat také velké množství informací?

Všeho má být s mírou. I informací. Je vhodné si uvědomit, kolik zpráv unesua nastavit si nějaké vnitřní pravidlo. Například sledovat média jen dvakrát za den, ráno a večer.

Jak člověka ovlivňují jednotlivé zákazy?

Pokud jedinec reálně vnímá situaci, jaká je, tak se přizpůsobí a je ochoten tolerovat po nezbytně dlouho dobu, že nemůže společensky žít nebo cestovat. Čím ale lidé opravdu trpí, je sociální izolace. To, že se nemohou spontánně potkat, povídat si, navzájem se vnímat se a reagovat na sebe. To je nejvíce frustrující.

Slézání břehu, hrozící pád do Svratky? K řece nově přijdete pohodlně po schodech

Co pomáhá?

Je velmi důležité zůstat u toho, co lidem dělalo dobře i před koronavirovou nákazou. Nezapomínat na své rituály, držet se maličkostí, které jsou pro ně důležité. Také pomáhá být užitečný. Lze se zapojit mnoha způsoby. Maminka tří dětí zřejmě nebude po večerech šít roušky, ale může si třeba koupit poukaz do restaurace, která je teď zavřená.

Až pandemie pomine, promítne se to nějak do mentality lidí nebo si na to za pár měsíců nikdo ani nevzpomene?

Po nějakou dobu ještě v naší společnosti zřejmě přetrvá euforie a dobrovolnictví. Ale je lidské, že když je nám dobře, tak jsme víc pohodlní, takže je možné, že postupem času semknutost bude slábnout.

„Horský" klenot slaví. Masarykův okruh vznikl i přes překážky

Jak situace působí na děti?

Pokud dítě vidí, že rodič se snaží situaci zvládat, pracuje z domova a plní si své povinnosti, tak je to pozitivní příklad pro dítě. Je potřeba dětem situaci nezatajovat, od nejranějšího věku s nimi mluvit otevřeně. Děti výjimečnost situace vnímají, ptají se a je nutné jim odpovědět reálně, ale adekvátně jejich věku. I pětiletému dítěti je vhodné říct, že se děje něco závažného, že existuje nějaký vir, proti kterému je třeba se bránit.