Japonci se k olympiádě stavěli zády. Podle průzkumů 68 procent obyvatel nevěří, že pořadatelé budou mít nákazu pod kontrolou. Jak to vidíte vy?
To přidejte, bude to už nějakých 80 procent. Japonci od začátku dodržují pravidla, nosí roušky, na ulici nikoho bez ní neuvidíte, a kdyby se snad někdo takový našel, tak k němu přijde jiný Japonec a nabídne mu svou náhradní. Nákazy se skutečně hodně bojí, a proto většina z nich už od minulého roku nesouhlasila s tím, aby se olympijské hry konaly. Spousta lidí se bála a bojí, že se sem zatáhne nákaza přes moře. Loni bylo na cestu do Japonska embargo, několik měsíců se sem nikdo nedostal, a najednou se ta opatření, která vláda zavedla, boří jenom proto, aby se mohly konat olympijské hry.

Hry se konají bez diváků na stadionech. Přilákají Japonce aspoň k obrazovkám?
Spousta z nich se už ani netají tím, že je to nezajímá. V hospodách se nesmí podávat alkohol, mnoho jich proto už zavřelo, i když tady není takový lockdown jako v České republice. A některé zbylé už oznamují, že nebudou olympijské hry vysílat. Mně osobně je velmi líto sportovců, pro které účast na olympijských hrách bývá ta největší meta. Měli by být psychicky dobře připraveni, ale bohužel to, co se kolem her děje, spoustě z nich na optimismu moc nepřidá, navíc když budou uzavřeni v olympijské vesničce a nebudou moci nic jiného dělat.

Takže strach z nákazy vítězí nad sportem?
Japonci veškeré sportovní aktivity a soutěže milují, takže je škoda, že si toho „černého Petra“ vytáhli právě v téhle době. Všichni vědí, že jsou za tím peníze, ale nikdo nechápe, proč jde vláda s takovým sebezapřením na ruku Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho prezidentovi Thomasi Bachovi tady nikdo neřekne jinak než „bottakuri“, tedy vydřiduch, titulují ho tak ostatně i ve zpravodajství.

Olympiáda je obří byznys. Platí to tedy i tentokrát?
Podle veřejného mínění na tom vydělá Mezinárodní olympijský výbor, ale jen velmi málo hostitelská země nebo město Tokio, které do toho daly obrovské peníze. Výdaje jsou skutečně enormní, a protože bude vše bez diváků, tak se jim nic nevrátí. Dále se proslýchá že se budou zvyšovat daně, a už je skoro dvojnásobně dražší poplatek na centrální dálnici kolem Tokia. To také spoustě lidí nevoní.

Hodně se mluví o vedru, maraton přesunuli do Sappora. Je to problém i pro Japonce?
Je. Kvůli vysílacím právům stanovili pořádání her na přelom července a srpna, kdy jsou tady největší vedra. Dneska je venku 35 stupňů Celsia. Cítíte se, jako byste byli ve skleníku pokropeném vodou. Pro venkovní sporty je to vůbec nejhorší možná doba. Českým olympionikům nezávidím, že se v tom svém mundúru budou muset pařit několik hodin na stadionu, kde bude nesnesitelné vedro, i když bude klimatizovaný. Do té jejich pletené mošničky se jim přitom nevejde ani lahev s vodou. 

Co vlastně Japonci vědí o Česku a našich sportovcích?
Pro generaci nad 70 let je pořád bohyní Věra Čáslavská. Když jsem ještě pracoval v Českém centru a vracel jsem se taxíkem na velvyslanectví, tak jsem dokonce dostal slevu od taxikáře za to, že si mohl popovídat s někým, kdo se s ní zná. Mladí lidé už o tom samozřejmě nemají páru, ale někteří z nich znají Krtečka. A starší lidé říkají: „Máte dobré samopaly, tak jste taky kumštýři.“

Petr Holý
Japanolog a publicista, který Japonsku žije od roku 1998. V letech 2006 – 2013 byl ředitelem Českého centra v Tokiu, nyní tam přednáší, publikuje a učí češtinu.