A to vše jenom kvůli nanuku. Nanuku koupenému ve Větřní, kde se zrovna nudila parta malých Romů. Zajímá tohle ale někoho? Myslím si, že ne. Otázkou je, zda by tomu tak bylo i v opačném případě, kdyby někdo neromského původu terorizoval čtyřleté romské dítě. Ale to už je notně ohraná písnička, že?

V posledních dnech si ovšem stále více ťukám na čelo. Začalo to kauzou kolem rockového zpěváka Aleše Brichty, který na své nové desce Deratizér zpívá následující verše: „Politici dělaj z každýho vola, na ulici kradou cikáni kola, už by to vyřešit měl, nějakej deratizer“.

Z mého pohledu naprosto obyčejný hospodský text. Ruku na srdce, takový má každá druhá bigbítová kapela. Hned se ale zvedla vlna nevole, že je Brichta nebezpečný rasista a ze svého textu se musel už dokonce zodpovídat policii. Jeden server k celé kauze napsal, že by se proti tomuto zpěvákovi měly podniknout nekompromisní kroky. Vtipné.

Hned záhy přišla ale kauza ještě daleko absurdnější, ze které je mi už vážně smutno – Zdeněk Svěrák a Včelí medvídci. Jistě znáte tu veselou písničku z Večerníčku, kdy by Čmelda s Brumdou rádi natírali celý svět nabílo. Že bude po více než dvaceti letech posuzovaná soudním znalcem kvůli podezření z rasismu, by mě nenapadlo ani ve snu. Kdo bude další? Tvůrce reklamy na prací prášek, který vypere dokonale do běla?

Mám obavy, jestli z těchto naprosto zbytečných kauz paradoxně nejvíce ve finále netěží extrémisté, protože lidem už začíná docházet trpělivost. Toho důkazem je neustále rostoucí popularita Dělnické strany.

Ano, určitě je v naší zemi diskriminace. Otázkou ale je, kdo je vlastně diskriminován.