Ostatně tak tomu bylo vždycky a nemusí to být ani modly, stačí něco bytelného s nápadem. Můj kamarád Tonda si každý rok vyráběl novoročenky. Jednou se na ně nechal vyfotit s oprátkou na krku a šibenicí v pozadí, podruhé zas v babičkovské zástěře a s vidlemi v ruce, nebo na rok 1990 jakožto socha stojící na jednom menhiru. A právě toto péefko mělo úvodní název „Vzhůru k novým modlám“.

Já vím, dělal si z toho legraci, jsou důležitější věci na řešení a chleba kvůli tomu levnější nebude. Jenomže k čemu jsou počmárané památníky s oloupanými nápisy, když už dneska jen málokdo ví, proč v takovém místě stojí? V souvislosti s českokrumlovským zámkem a jeho úspěchy jsem slyšel od jednoho Českokrumlováka smutnou poznámku: „Po těch, co stavěli zámek, tady zbyl aspoň ten. A co zbyde po nás?“