Vezměte si například nemoc. To už se dá brát jako důrazné varování těla (libovolným způsobem), abyste zvolnili, ubrali na tempu, přestali se štvát, rozčilovat, dřít,… a odpočali si. Nebo změnili názor, životní směr, styl myšlení…

Pojďme chvíli počítat, třeba nám ta současná stávka–nestávka také připomene, že je potřeba nad něčím se pozastavit a změnit názor: Když může krajský úřad (jasně, je v tom i kus předvolební agitace) zaplatit 125 tisíc několika desítkám najatých autobusů, aby vykryly proluky v železniční dopravě a aby navíc cestující touto náhradní dopravou nemusel toto jízdné zaplatit, vypadá to zajímavě.

Ale ještě zajímavější je, že drahám by za takové ráno nebylo krajem zaplaceno 300 tisíc korun jako doplatek za vypravené vlaky (chápejme jako kompenzace prodělečného jízdného drah). Ušetřilo by se tedy 175 tisíc. Za jedno ráno!

Kde ty peníze jsou, když do drážních kas putují takto denně?! Jak to, že dráhy jsou prodělečné? Nebylo by od věci, abychom ušetřili takové peníze denně?