Faktem je, že za minulého režimu bylo jméno Masaryk víceméně jménem zakázaným. Já, jako dítě, jsem se o něm dozvěděl nejdříve díky tomu, že jsem sbíral známky a miloval koně.

Objevil jsem kdesi jednu zelenou známku, na které byl kůň a na něm seděl starý pán. Prarodiče mi vysvětlili, že to je tatíček Masaryk. Znalosti o něm mi vydatně rozšiřoval poslech Hlasu Ameriky právě během návštěv u prarodičů.

Druhým faktem je, že jinak bych se o něj (jako dítě školou povinné) asi nezajímal. Měl jsem jiné starosti, jak už to tak děti mívají. To sice dneska platí také, ale rovněž platí, že Masaryk není jménem zakázaným a ve školách i doma se o něm smí oficiálně mluvit.

Někdy si tak rouhačsky říkám, zdali by nebylo od věci pár lidí a faktů také zakázat. Třeba by to u někoho vzbudilo větší zájem. Nebo ne?