Taková a podobná palba otázek nás čeká v různých souvislostech, ať jedeme kamkoliv. Někdy si říkám, jak to, že jsem to své dětství vůbec přežil. Na kole jsem jezdil bez blatníků, bez helmy, někdy jen s odrazkou vzadu. To samé na lyžích, na dětském hřišti, nebo na vodě.
Dneska musí toto vše zmiňované a my s tím splňovat mnoho požadavků, norem, předpisů a nařízení, zkrátka papírů. A my jsme zmasírovaní reklamou, že toto všechno je nutné a že bez toho to prostě nejde.
Jde. Kde beru tu jistotu? Vzpomeňme si na neuvěřitelnou nutnost nechat se očkovat proti prasečí chřipce! Nenecháte se? Ach bože, jaká troufalost! A co je dneska s vakcínami? Vyhazují se.
Jo, jeden chránič, jedno očkování nebo pojištění bych opravdu bral. Ale to zatím nikdo nevymyslel. Co mám na mysli? Ochranu proti blbosti.
