Podle statistik Centra dopravního výzkumu zahyne pod koly aut zhruba osm až devět tisíc kusů zvěře, nejčastěji jsou to zajíci, srnčí zvěř, bažanti, ale i divočáci, kuny, ovce, nebo například i ježci, žáby, šneci…

Podle odborníků je v mnoha případech lepší do zvířete najet, než riskovat úhybným manévrem například náraz do stromu.

Na šest let starou nehodu, při které hrálo hlavní roli zatoulané zvíře, nezapomene Petr Prášil z Kaplice. Zvíře, se kterým se srazil, ale ve výčtu v prvním odstavci nenajdete. Nepatří totiž mezi zrovna časté „příčiny“ dopravních nehod. Takhle na nehodu vzpomíná:

„Jel jsem tehdy, bylo to někdy na přelomu března a dubna roku 2004, ráno do práce. Vyjíždím hodně brzy, chvíli po čtvrté hodině ráno, takže na silnici bývá klid. První kilometry směrem k hranicím ubíhaly jako vždycky. Překvapení na mě čekalo až těsně před hranicemi.

Projížděl jsme kolem benzinky, která poměrně dost svítí a řidič tak příliš dobře nevidí, co se děje za ní. Když jsem benzinku minul, překvapilo mě několik krav potulujících se kolem příkopu a po silnici. Krávy utekly z pastvin, které lemují silnici z obou stran.

V rychlosti, kterou jsem místem projížděl, už jsem se nemohl příliš vyhnout. Jedna z krav se k mojí smůle navíc vydala přímo do silnice. Střetu už se nedalo zabránit…

Zvíře jsem trefil přední a pravou částí auta. Odneslo to přední světlo, nárazník, blatník, zrcátko. Celkem stála celá oprava kvůli výměně všech dílů osmdesát tisíc korun.

A kráva? Ta si odkráčela kamsi na pastvinu. Byl celkem problém přesvědčit chovatele, že jim kravka utekla a zavinila takovou škodu. Tu nakonec zaplatila pojišťovna díky havarijnímu pojištění.“

Letos v lednu si Petr Prášil na srážku velmi živě vzpomněl. „Jel jsem mezi Kamenným Újezdem a Včelnou a najednou vidím, jak po silnici běží několik kusů dobytka. Auta jela jen velmi pomalu, ale zvířata hnala, co jim síly stačily.

Při předjíždění jsem měl dost strach, přeci jen jsem si vzpomněl na nehodu, která se mi stala a zvířata po silnici poměrně dost kličkovala. Nakonec se mi ale podařilo je objet bez újmy,“ vzpomíná řidič. Pro zvířata, která se po silnici proháněla, vše ale nedopadlo příliš dobře.

Napoprvé ještě policisté dobytek pochytali a naložili zpátky na nákladní přívěs, ze kterého předtím utekl. U Velešína se ale dostal opět ven.

„Na náklaďáku se totiž nějak uvolnil otvírací systém a obě ta dobytčata se dostala ven čelem přívěsu,“ přiblížil vedoucí skupiny dopravních nehod Police ČR v Českém Krumlově Milan Richter. „Druhá kráva zůstala zraněná ležet na silnici a chvíli nato do ní vjelo další vozidlo. Předtím prý ještě žila, ale když na místo dorazili naši policisté, byla kráva už mrtvá,“ dodal policista.

Střety se zvěří jsou podle pojištoven velmi běžné. „Ročně vyřizujeme zhruba čtyři tisíce těchto případů. Pojistné události jsou hlášeny zpravidla z brzkých ranních hodin, zhruba kolem šesté nebo pozdních večerních z lesních úseků a v poslední době ještě více ze silnic mezi poli. Situaci nejčastěji zhoršuje podzimní snížená viditelnost, častější mlhy a třeba i mokrá vozovka,“ informoval Václav Bálek z České pojišťovny.

Skutečný počet střetů se zvířaty je totiž mnohem vyšší, protože ne každá srážka je nahlášena jako dopravní nehoda. Pokud se nestane nic vážnějšího, nebo majitel vozu nemá uzavřeno havarijní pojištění, z něhož by pojišťovna mohla škodu uhradit, motoristé ani nehodu neoznámí.

„V každém případě by řidiči měli být ostražitější a počítat s tím, že zvěř se často pohybuje ve skupinách, například u divokých prasat to platí téměř stoprocentně. Řidič tak může zabránit srážce s prvním divočákem, ale druhý může skončit pod koly.

To se přihodilo jednomu šoférovi, kterému pod kola auta vběhlo celé stádo divočáků. Všech sedm prasat srážku nepřežilo – za ‚zvěřinové hody‘ zaplatila Česká pojišťovna majiteli auta více než 40 tisíc korun,“ doplnil Václav Bálek.

Dopravní nehody se zvířaty mnohdy končí soudními spory. „Takovou byla například jarní srážka jihočeského řidiče Opelu s psím šampiónem, který utekl pánovi ze zahrady rodinného domku,“ doplnil Václav Bálek.

U domácích zvířat mají poškození motoristé i bez havarijního pojištění mnohem větší šanci na úhradu svých škod, než při střetech s lesní zvěří. Jejich vlastníky se obvykle podaří dopátrat.