Tvorové, kteří obývali zeměkouli v pravěku, jsou pro odborníky zdrojem mnoha záhad. Navzdory vědeckému pokroku totiž stále existuje množství živočichů, o kterých mají k dispozici pouze kusé informace, případně rozličné vědecké týmy zastávají odlišné postoje. Mezi podobné tvory bezpochyby patří pterosauři, známěji ptakoještěři, první létající obratlovci v dějinách Země. Předmětem dohadů je například doba, ve které se tito živočichové vyvinuli, a také otázka, co vlastně pokrývalo jejich těla - zda nějaké proto-peří, peří, jak ho známe u dnešních ptáků, nebo pouze holá kůže.

Vyhynutí dinosaurů. Ilustrace.
Ohromující objev. Vědci zřejmě našli část asteroidu, který vyhubil dinosaury

Do skupiny "peří" se nyní přidal další výzkum. Nejnovější studie o ptakoještěrech, která byla před několika dny publikována v prestižním odborném časopisu Nature, totiž tvrdí, že ptakoještěři ho na sobě měli určitě. Už i to je přelomové zjištění, jenže vědci mají es v rukávu více. Nešlo totiž o ledajaké peří, bylo dokonce výrazně barevné. A pravěcí létající tvorové jej využívali možná podobně jako mnohé dnešní druhy pestrobarevných ptáků - k přilákání vhodných partnerů k páření. „Zjištění vědců by tak mohlo znamenat, že peří, respektive funkce pestrobarevného peří na přilákání partnera, pochází právě již od pterosaurů, to znamená z období před 250 miliony let," konstatuje web Science News.

Tým odborníků pod vedením paleontoložky Aude Cincottové z University College Cork v Irsku k závěrům došel na základě důkladného průzkumu fosilií starých 115 milionů let. „Poznatky o vývoji peří poskytly pozoruhodně dobře zachované měkké tkáně v druhohorních fosiliích," uvádí vědci v úvodu článku v časopisu Nature.

Zdroj: Youtube

I pro ně samotné bylo přelomové zjištění překvapením. „Vůbec jsme nečekali, co uvidíme. Po celá desetiletí se paleontologové dohadovali o tom, zda pterosauři měli, nebo neměli peří. A naše fosilie tuto debatu nadobro uzavírají, protože peří je velmi jasně rozmístěno po celém těle, stejně jako dnes u ptáků," uvedla Cincottová pro CNN.

Koruna krásy

Vědce na fosilii pterosaura, který žil na území dnešní Brazílie, zaujala v první chvíli především hlava. Ta naznačuje, že měl živočich na sobě (minimálně na hlavě) hned dva druhy peří. „Ptakoještěr, pravděpodobně rodu Tupandactylus imperator, měl na hlavě jednak jednotlivá vlákna a rovněž komplikovanější větvené struktury, které se podobají modernímu ptačímu peří," popisuje server Science News.

Jelikož byla fosílie opravdu skvěle zachovalá, vědcům se podařilo identifikovat dokonce řadu různých melanozomů (organely, které slouží k tvorbě a shromažďování melaninu v pigmentových buňkách obratlovců, pozn. red.). Právě na základě jejich objevu se dá říct, jakou barvu mělo peří tvora. „Různé tvary melanozomů bývají spojeny s různými barvami. Krátké, tlusté melanozomy jsou obvykle spojeny se žlutou až červenohnědou barvou, zatímco delší tvary zase s tmavšími barvami," vysvětlila spoluautorka výzkumu paleontoložka Maria McNamarová.

Velký bílý žralok.
Žralok bílý přispěl k vyhynutí děsivého pravěkého monstra. Vědci mají důkaz

Podle nalezených melanozomů měl zkoumaný tvor na hlavě opravdu pestré peří. A to dovedlo vědce k myšlence, že jeho funkce mohla být velmi rozmanitá. „Živočich byl poměrně barevný. Rozsah barev na jeho těle naznačuje, že peří nesloužilo jen k tomu, aby tvora udrželo v teple, ale mohlo být používáno také ke komunikaci, například k zaujetí partnera pro páření," shrnuje web Science News.

Co ale zatím vědci nedokáží říct je, které barvy co naznačovaly a jak přesně tedy bylo zbarvení využíváno - jestli sloužilo třeba i k obraně před dalšími predátory, případně které barvy nejvíce lákaly protějšky opačného pohlaví.

Barevné peří měly i některé druhy dinosaurů. „To nám ukazuje na společného předka dinosaurů a pterosaurů, který žil v období raného triasu. Zbarvení peří tak bylo v jeho evoluci důležitou hnací silou," poznamenala McNamarová.