Celá rodina jihočeské olympioničce i jejímu snoubenci fandila přímo v dějišti závodů a měla velmi pádný důvod se radovat. Anežka, která od divoké vody přešla k rychlostní kanoistice teprve při vysokoškolském studiu, zvládla svůj závod na 500 metrů se ctí a Josef Dostál se na kilometrové trati radoval ze zlaté medaile.

„Jsme na ni moc hrdí,“ usmíval se v sobotu večer Tomáš Palouda. „Na to, že s touhle disciplínou Anežka nemá moc zkušeností, je to skvělý výkon,“ smeká před dcerou. Finále B, kam se propracovala, je přitom jen třešničkou na dortu nečekaných úspěchů. „Už nominaci na olympiádu jsem vnímala jako splněný sen,“ zdůrazňuje Marcela Paloudová s tím, že i na fakt, že je její dcera na olympiádě, je neskutečně pyšná. Že se Áňa, jak krumlovské sportovní naději všichni říkají, neztratila ani ve špičkové konkurenci, udělalo její mámě ohromnou radost.

„Před závodem měla maličko strach,“ přibližuje Anežčino rozpoložení její táta a sám přiznává nervozitu. „Hlavně před středečními rozjížďkami, ty se ale povedly. A dneska už jsem byl v klidu.“ Sobotní dopolední semifinále si podle něj zasloužilo respekt. „Zrovna to, ve kterém startovala Anežka, bylo hodně těžké, všechny soupeřky byly velice dobré a vyrovnané, postoupit mohla opravdu jakákoli ze závodnic,“ hodnotí konkurenci, ve které si nakonec Jihočeška vyjela postup do finále B.

„Byla z toho trochu smutná,“ popisuje Tomáš Palouda první reakce Anežky na fakt, že do boje o medaile nezasáhne. „Ale i finále B bylo velmi kvalitní, na jména soupeřek Áňa ještě loni koukala z daleko nižších příček. Teď navíc jela poslední semifinálovou jízdu, měla tak na regeneraci před finále o půl hodiny méně než většina ostatních, možná proto pak dojela sedmá. Ale to je krásné umístění,“ hodnotí.

Jen o pár okamžiků později už Anežka hýřila nadšením, když její partner Josef Dostál vybojoval na kilometru zlatou medaili. Jaké to je mít skoro v rodině olympijského vítěze? Podle Marcely Paloudové je to bezesporu úžasný úspěch, ale v jejích očích nejde o cenné kovy. „Skvělé je, že je Pepa člověk, který umí jít za svým snem, hodně pro něj udělat, něco obětovat, pracovat na sobě, zlepšovat se. Takové lidi, a nezáleží na tom, jaké ty jejich cíle jsou, je skvělé mít v rodině,“ cení si na muži, se kterým se Anežka bude zanedlouho brát.

Nesporný úspěch obou sportovců Paloudovi oslavili v užším rodinném kruhu. „Áňa s Pepou a jejich realizační tým měli své ubytování mimo olympijskou vesnici, kde měli klid a mohli se soustředit. Tam jsme krátce po závodech společně oslavovali, teď se přesouváme do Českého domu, kde bude sláva asi daleko větší, odhadoval při večerní cestě Paříží Tomáš Palouda. A slavit se podle něj bude i po návratu domů na Českokrumlovsko, a to nejen v domovském oddíle SK Vltava Český Krumlov. „U nás v Novosedlech fandili snad všichni sousedé, určitě jim chceme nějak poděkovat za podporu a o tu radost se podělit,“ naznačil.

A mluvit se asi nebude jen o olympijském klání. Anežce a Josefovi dost možná Paloudovi přivezli štěstí po vodě. Jak jinak, než na lodi. Vodácká rodina se do Paříže po vzoru všestranného sportovce Emericha Ratha vydala po Seině. Tatínek Tomáš, bratr Mikoláš, sestra Karolína a Ondřej Kosek z Broumova zdolali na kajacích 360 velmi náročných a dobrodružných kilometrů, maminka Marcela jim jistila záda za břehu. Do dějiště olympiády dorazili před týdnem, ale času na regeneraci před klíčovými závody si moc neužili. „Hned jsme se překlopili do fanouškovského módu a podporujeme naše sportovce,“ popisuje program uplynulých dní Tomáš Palouda s tím, že to znamená brzké vstávání a poměrně pozdní návraty. „Je tady ale skvělá atmosféra, celá rodina je nadšená,“ dodává.

To potvrzuje i Marcela Paloudová. „Francouzi to tu mají skvěle zorganizované, Paříž je velice vstřícná a příjemná,“ chválí pořadatelskou zemi. Poklonu si podle ní zaslouží i sportovní fanoušci. „Je tu takový mišmaš národů, pokud zrovna nemáme v akci své sportovce, fandíme si navzájem, Áně tak spolu s námi fandili například i Němci nebo Francouzi,“ přibližuje neopakovatelné zážitky.