Avizované ukončení aktivní kariéry velešínského soutěžáka Patrika Hlacha se stalo skutečností.

Bývalý rallyekrosař, který naskočil do rally v roce 2002, vyměnil po sedmi sezonách strávených na tratích rychlostních zkoušek volant rychlého auta za dvoumístný dětský kočárek a definitivně končí se závoděním. Odchází ozdoben titulem vicemistra třídy N/1600 Mezinárodního mistrovství ČR v rally 2008.

Jak šel čas

Soutěžáckou kariéru zahájil Patrik Hlach 23. února 2002 při Rally Šou Blovice se Škodou Favorit třídy N/1400, startovním číslem 94 a se spolujezdkyní Kateřinou Štorkovou. Při premiéře skončili tehdy devátí ve třídě N/1400. Kariéru ukončil 20. září 2008 – den po svých 33. narozeninách – při Rally Příbram s Hondou Civic třídy N/1600, startovním číslem 47 a s navigátorem Michalem Mrlinou. Do cíle své poslední rally ale nedorazil, když ho na 14. rychlostní zkoušce zradil motor.

Během sedmi let odstartoval do 45 soutěží, z toho do 34 „velkých“ a do 11 rallyesprintů. Dokončil jich 35 a jen 10x odstoupil. Celkem šestnáctkrát stál na pódiu – jednou vyhrál, 9x byl druhý a 6x třetí. Své první medailové umístění získal v roce 2003 doma při Rallye Český Krumlov (2. N1), první a jediné vítězství ve třídě si připsal na své konto letos v červnu při Horácké rally v Třebíči a první rychlostní zkoušku vyhrál v lednu 2005 na Jänner rallye v Rakousku.

V konečném hodnocení byl čtyřikrát mezi třemi nejlepšími – v roce 2005 obsadil 2. místo ve třídě N1, rok nato 3. místo ve třídě N2 a sezony 2007 a 2008 ukončil na druhém místě ve třídě N2. Vystřídal pět závodních aut (Škoda Favorit N1, Škoda Felicia N1, Nissan Micra N1, Škoda Felicia A5 a Honda Civic N2) a osm spolujezdců. Svou přízeň rozdělil přitom rovným dílem mezi ženy (Veronika Matušová, Michaela Minaříková, Eva Sýkorová, Kateřina Štorková) i muže (Jan Jinderle, Michal Mrlina, František Poláček, Jiří Venuš). Jednou si Hlach vyzkoušel také roli spolujezdce, když při posledním sprintu sezony 2005 ve Vsetíně pustil za volant „své“ felicie jejího majitele Tomáše Řezníčka. Výsledkem této jednorázové spolupráce bylo 2. místo ve třídě N1.

Rally bude chybět

Závěrem rekapitulace jsme Patriku Hlachovi položili ještě několik otázek.

Co pro tebe automobilové soutěže znamenaly, co ti daly a co vzaly?
Znamenaly pro mě hrozně moc. Určitou část svého života jsem žil jen závody a nic víc mě nezajímalo. Na každou soutěž jsem se vždycky hrozně těšil, pravidelně každý rok už týden před domácí soutěží jsem v noci nespal. Po celou dobu to byly nervy. Rally mi vzaly spoustu času, ale hlavně moc peněz. To je vlastně i důvod, proč končím.

Na co vzpomínáš po sedmi závodních sezonách nejraději?
Těch věcí je spousta. Třeba na sezonu 2005, kdy jsem se přetahoval s Pepou Dvořákem o titul ve třídě N1 – on tehdy jezdil s velmi rychlou fabií a já s úplně sériovou felicií. Na svou první vyhranou rychlostní zkoušku, na přechod z felicie do hondy, na perfektní domácí kulisu při krumlovské rally. Hlavně ale na Valašku 2005 – tam jsem totiž poznal svou ženu.

Na co bys naopak chtěl raději z rally zapomenout?
Na letošní Třebíč. Byla to má první vyhraná rally, ale o život při ní přišli Mirek Levora s Pavlou Třebínovou. Pavla byla má kamarádka. Pět minut před osudnou chvílí jsem s ní mluvil. Hrůza, nemůžu o tom ani mluvit. Často na ní vzpomínám.

Teď tě čekají příjemné rodičovské povinnosti, neuvažuješ ale i přesto o návratu do rally?
Ve čtvrtek 25. září se nám narodila dvojčata Patrik a Jana, takže hlavu mám teď úplně jinde. Nikdy neříkej nikdy, ale momentálně to opravdu vypadá, že se závody je šlus. Teď musím především zabezpečit rodinu. Rally je natolik finančně náročný koníček, že nevím, jak bych to utáhnul. Sponzorů je málo a já budu nějakou dobu muset „sypat“ úplně někam jinam. Už teď je mi jasné, že mi to bude hrozně chybět a nevím, jak to bez rallye vydržím.

Takže Patriku: Za všechny kamarády, fanoušky a sportovní redakci Českokrumlovského deníku přejeme hodně dalších šťastných kilometrů, i když jen po chodnících velešínského sídliště!

Jaroslav Kacerovský