Třída N do 1400 ccm
Dravou jízdou se ujali vedení Josef Koupal a Zdeněk Job s nově postavenou fabií. Páteční náskok dvě a čtvrt minuty v sobotu postupně zvyšovali, soupeřům se vzdálili až na rozdíl pěti a půl minuty po dvanácti vložkách a jeli si pro jisté vítězství. Na Kohoutu ale vylétli z trati, poškodili zavěšení kola a vedoucí pozici museli dvě vložky před koncem přenechat Přibylovi s felicií.
Pěkný dojem zanechali soutěžní novicové Pavel Korčák a Milan Jirka se Škodou Fabia. Po úvodní etapě byli dokonce druzí, ale v sobotu doplatili na defekt a několikaminutovou ztrátu při výměně gumy na RZ Malonty, která je srazila v pořadí dolů a zřejmě je připravila o stříbrné poháry. Korčák jel dobře a přestože uplynuly už dva roky od doby, kdy jel poslední mistrovský podnik v rallyecrossu, zkušenosti ze silné lancie byly na jeho jízdě znát. Třetí místo v cíli je pro oba mladíky v domácím prostředí rozhodně zasloužené.
Na konečnou druhou příčku nakonec dosáhl Stejskal s dacií a pod bednou skončily další dvě domácí posádky. Zatímco Rakušané Rudolf Pfeiffer a Erich Autengruber se s VW Polo v barvách spolupořadatele rallye ČK motorsportu drželi na páté příčce už od startu a na stejném místě soutěž i dokončili, Jan Jinderle s Jiřím Strossem, kteří si v závěru odvezli bramborové medaile, se snažili „tahat“ hned od začátku. Ačkoli první sekce byla spíš o vyladění vzájemné komunikace mezi nově sestavenou posádkou, jejich Peugeot 106 Rallye figuroval na druhé příčce. V RZ 4 se ale začaly projevovat první potíže s převodovkou. Bylo rozhodnuto, že se bude pokračovat v soutěži volnějším tempem a tým nebude riskovat penalizaci za odstavení vozu. Všechny vložky druhé sekce proto Jinderle odjel jen na dvojku a trojku, což se samozřejmě projevilo v pomalejších časech a v propadu v pořadí, ale vyhnul se hrozbě penalizace. Mechanici pracovali do půl páté ráno na výměně převodovky za sériovou, ale i ta v sobotu fungovala jen první sekci, než se objevila stejná závada jako v pátek. Při omezených možnostech řazení (dva – tři) se přesto Jinderle dostal až do cíle poslední erzety, ale na přejezdu převodovka vypověděla službu definitivně.


Třída N do 1600 ccm
Z pětice přihlášených se dostavili všichni, a tak VW Polo 1.6 GTi Jiřího a Evy Trojanových, Hondy Civic VTi Patrika Hlacha a Františka Poláčka, Kateřiny Štorkové a Petry Veselé a další dvě hondy 1.6 rychlého Šlehofera a Pertlíčka vytvořily celé startovní pole enkových šestnáctistovek.
Trojanova předstartovní prognóza „čím hůře, tím lépe“ dávala tušit, že vyjde-li předpověď počasí, bude zkušený matador na domácích tratích ostatní školit v jízdě na vodě a blátě. Stalo se, ale už v pátek za sucha a za tmy. Jiří Trojan stačil sjet jedny slicky a vyhrát v ostrém tempu první etapu o více než dvě minuty před Šlehoferem, jehož hvězda z Rallye Šumava pod Kletí poněkud pohasla a který sám uznal, že zdejší tratě jsou pro něj příliš. Po pátku čtvrtý Pertlíček také nezářil a na RZ Větrná I skončil mimo trať na betonové skruži. Vymodlený déšť hrál v sobotu do not hlavně Trojanovi, který si jel pro vítězství. Poslední dva testy musel zvolnit, protože mu odešlo ložisko levého zadního kola, ale i tak vyhrál s náskokem tři a půl minuty před Šlehoferem a skončil na vynikajícím 18. místě absolutního pořadí.
Třetí příčku ve třídě pro sebe získal díky systému SuperRally Patrik Hlach. Ten začal dobře z druhé pozice, ale pak se propadl o stupínek níž za Šlehofera. V sobotu se však Hlachovi stala osudnou malontská vložka. Při prvním průjezdu mu praskl výfuk a auto přestalo táhnout, při druhém sice projel cílem, ale na přejezdu odešla u hondy převodovka. Za čtyři nedojeté vložky dostal dvacetiminutovou penalizaci a vůz musel být odtažen na laně do uzavřeného parkoviště.
Po dlouhé pauze si okusila kokpit Kateřina Štorková – a bylo to hodně vidět. Pátek dokončila s odstupem sedmi a půl minuty na prvního a v sobotu na vodě to nebylo o nic lepší. Po ránu jí to párkrát uklouzlo a pak se s vozem sice statečně, ale přece jen prala a nabírala stále větší časovou ztrátu. Na osychajících tratích sice zvolila svižnější tempo, ale na pořadí to už nic nezměnilo a zbylo na ní až páté místo ve třídě za Pertlíčkem.


Třída A do 2000 ccm
Dvoulitrových vozů třídy A7 bylo přihlášeno sedm, ale odstartovalo jich pouze pět. Pavel Kundrát s Jaroslavem Váňou, jenž nahradil navigátorku Janu Balcarovou, začali druhým nejrychlejším časem. Když na RZ 2 odstoupil vedoucí Boček, u jehož dieselové Škody Octavia postupně praskly obě poloosy, Kundrát se dostal do vedení a v cíli páteční etapy už měl náskok padesát vteřin před druhým.
Sobotní etapu Kundrát odjel téměř bez soupeřů. Jeho Škodě Octavia 1.9 TDi nemohl konkurovat ani stařičký Fišerův VW Golf, ani Kubatův Ford Escort RS 2000 a už vůbec ne dieselová Škoda Fabia Kulhana, kterému odešlo servo už na první vložce a vinou penalizace nabral obrovskou ztrátu. Kundrátovi se tedy letos konečně podařilo přerušit smolnou sérii tří nedokončených závodů na domácí půdě, s náskokem více než čtyř minut vyhrál třídu a celkově skončil na pěkném 23. místě.