Kliknutím zvětšíteAle absolvovat více než čtyři maratonské závody v kuse a v jediném dnu, to už je doslova fikce…
A právě posledně jmenovaný výkon se podařil velešínskému atletovi a cyklistovi Karlu Voráčkovi, který při Mistrovství ČR v běhu na 24 hodin Transcendence Race vybojoval v polovině prázdnin skvělý úspěch. „Jsem hlavně běžec, cyklistiku beru jako doplněk av mém věku vhodný sport pro šetření svalů a kloubů,“ s úsměvem podotýká borec oddílu Cyklo Velešín – TC Dvořák, kterého jsme (jak jinak) zastihli právě při tréninku na kole.
Karel Voráček dosáhl v okolí městského stadionu Sletiště v Kladně na kilometrovém okruhu za čtyřiadvacet hodin výkonu 177,56 kilometru, kterým vybojoval skvělé stříbro v kategorii 50 až 59 let a v absolutním pořadí skončil mezi čtyřiapadesáti startujícími muži dvanáctý.
„Ta bedna je úspěch, ale víc si cením absolutního umístění. Být dvanáctý mezi reprezentanty a navíc v mém věku, to se mi asi už nikdy nepovede,“ vyzdvihuje pětapadesátiletý atlet a vrací se ke krušným chvilkám na kladenském okruhu: „Start byl v sobotu v poledne, kdy bylo velké vedro. V neděli nad ránem se ale na dvě hodiny spustil déšť, běželo se ve vodě a mně napuchly prsty v botách. Musel jsem se nechat několikrát ošetřit, přesto mám spočítáno, že kromě přestávek na toaletu a právě na to ošetření jsem v kuse běžel bez pár minut dvaadvacet hodin a vypil při tom víc než dvaadvacet litrů tekutin,“ vypočítává Karel Voráček, který si čtyřiadvacetihodinovku střihl teprve podruhé v životě.
„Takové vzdálenosti se moc dobře už natrénovat nedají. Ultramaratony a podobné závody jsou hlavně o psychice. Osmdesát procent výkonu dělá hlava,“ má jasno nadšenec, který měsíčně v rámci tréninku dává okolo 250 kilometrů po svých a dvojnásobnou porci ujede na bicyklu. „Hned po doběhu jsem byl totálně na šrot. Sedl jsem do auta a okamžitě usnul. V tu chvíli by mě nevzbudili ani zloději a málem jsem přišel i o vyhlášení vítězů,“ směje se a ke svým plánům do budoucna říká: „Letos si dám ještě Velešínský půlmaraton a jeden celý maraton. Příští rok pak zkusím čtyřiadvacítku do třetice, s tím, že budu shánět pomocníka, který se bude starat o servis. Bez toho lepší výsledek udělat nejde. Bájnou metou je dvoustovka, ta bude pro mě asi nedostižná, ale myslím, že na sto devadesát kilometrů mám. Pokud se všechno sejde, tedy forma, počasí a hlavně zdraví."
89
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
