Kliknutím zvětšíteOdsouzení si nepřipouští. „Jsem stíhaný za to, že jsem upozornil na manipulaci. A ti, kteří tohle všechno způsobili, jsou v klidu. To je pro mě jako pro právníka smutné,“ řekl Jansta.
Už bezmála sedm let žijete v nejistotě. Ačkoliv vás soud osvobodil, po zásahu seshora se případ vrátil na začátek. Připouštíte si, že příště může být verdikt jiný?
Doufám, že ne. Pořád opakuji totéž a za tím si od začátku stojím. V návrhu ministerstva, které mělo rozdělit peníze pro střešní organizace, došlo k zásadním pochybením. Nebyla v něm zajištěna metodika, bodové ohodnocení…
Proto jste se tehdy ozval?
Vždyť sama zodpovědná paní úřednice přiznala, že ten návrh nastřelila. Když Jan Boháč (generální sekretář České unie sportu) viděl, že máme skoro stejně jako Sokol, který má pětkrát méně členů a Český olympijský výbor, který nesplnil všechna kritéria, má dostat dokonce více prostředků, než žádá, hned mi to řekl. A mně došlo, že to někdo zmanipuloval, tak jsem na to pouze upozornil.
Manipulace tam asi byly, ale ne od vás. Někdejší fotbalový boss Miroslav Pelta měl jít podle původního rozsudku do vězení. Jak to vnímáte?
Odpovím vám jinak. Na sport jde málo peněz a každý se snaží, aby dostal pro svůj úsek alespoň něco. Státní zástupce tvrdí, že do toho procesu nemůžu zasáhnout, ale to je absurdní, když se dozvíte o evidentní chybě! Navíc jsem byl součástí expertních skupin na základě pokynů od Kateřiny Valachové (někdejší ministryně školství, mládeže a tělovýchovy). Jsem stíhaný za to, že jsem upozornil na manipulaci. A ti, kteří tohle všechno způsobili, jsou v klidu.
Tohle už jsem slyšel. Můžete na někoho ukázat?
Ukázal bych na Kateřinu Valachovou, která nezajistila, aby se zabránilo manipulacím a neodbornostem. A potom nepřímo na Jiřího Kejvala, šéfa Českého olympijského výboru, jenž na lukrativní sportovní akce zval úředníky z ministerstva, kteří rozhodovali o sportovních dotacích.
Vaše averze vůči panu Kejvalovi ještě nepominula?
Averzi má od začátku on ke mně. A navíc lhal. Nejen o České unii sportu, ale i o mně. Tohle nejde přehlížet. V rozhovorech různě naznačoval, že jsem padouch. Přitom se nepokusil zachránit Sazku, jen o tom mluvil. Byl spojený s tehdejšími papaláši Kořánem a Jiráskem, měl blízko k Hušákovi. A já se ho přesto v minulosti zastal.
Ale důvěru v komunitě pořád evidentně má. Jinak by přece nebyl znovu zvolen.
My v basketbalu jsme ho nevolili. Víte… Ačkoliv má spoustu negativních vlastností, umí v tom chodit. Je charismatický, má úspěchy v podnikání. PR tým o něm dělá pěkný obrázek. Ale nebylo by lepší dát peníze na sport? Vždyť oni by tady měli dělat jen reprezentaci během olympiád. Řešit přepravu, oblečení, ubytování.
Jak byste okomentoval přístup Českého olympijského výboru v otázce Ruska a Běloruska?
Na začátku to bylo dobré, ale teď je to všechno špatně.
Přiznám se, že jsem kritiku čekal. Můžete rozvést, co vám nejvíce vadí?
Loni jsem byl rád, jak jsme v Česku postupovali společně, jednotně. Podpořili jsme zákaz účasti ruských a běloruských sportovců v soutěžích a závodech. Jenže brzy se pan Kejval odklonil stejně jako pan Bach a vedení Mezinárodního olympijského výboru.
Zaznělo, že by to mohlo být kvůli byznysu v Moskvě.
Nedokážu odhadnout, co ho motivovalo. Spíš bych řekl, že se snaží hrát Bachovu notu, která zní často falešně.
Funkcionáři doporučili, aby svazy pustily sportovce z Ruska a Běloruska zpět do soutěží. Zazněly tu argumenty, že nemají pykat za to, co nemohou ovlivnit.
Ne. Taková agrese musí útočníka bolet. Ač je to tvrdé, tak je to správné. Sport už se stal součástí propagandy. Já bych neměl nic proti tomu, kdyby ruský sportovec odsoudil agresi na Ukrajině. Kdyby odjel ze své vlasti, nepřipravoval se za ruské peníze. Pak ať startuje jako uprchlík. Ale kolik takových asi je?
Nevím o žádném. Naopak mnozí sportovci se hlásí k Putinovi.
Slyšel jsem, že tu máme historicky stejný případ. Jugoslávie byla také vpuštěna na olympiádu v roce 1992 pod neutrální vlajkou. Jenže tehdy to byla občanská válka, vnitrostátní konflikt. Nikoliv jako teď útok jednoho státu na druhý.
Český olympijský výbor nakonec zaujal stanovisko. Tvrdí, že je proti Rusku na olympiádě.
A co pro to udělal? Řeknu vám, co jsem si zatím nechával pro sebe. V zimě, když to začínalo být téma, jsme napsali výzvu olympijskému výboru, abychom postupovali zase společně. Nereagovali. Strčili hlavu do písku. Až když to začal řešit i nový prezident a politici a veřejnost se začala zajímat, přišli s expertní skupinou.
Bylo to součástí jednání o možném bojkotu.
Bylo to divadlo, bojkot není přece tím hlavním tématem. Proč pan Kejval nesvolal olympijské svazy a neprobral to s nimi? Proč neinformoval svazy, o co se hraje, a proč jim neporadil, jak mají postupovat? Právě jednotlivé národní svazy mohou napsat svým mezinárodním federacím, že Česko je dál proti návratu Rusů v jakékoliv podobě, kterou do té doby navrhoval MOV.
Předseda komise sportovců David Svoboda to viděl jinak. A skončil.
Měli bychom si uvědomit dvě věci. Zaprvé: nejvíc je právo na život, ne právo na sport. Sportovci zase nejsou nějaká kasta, aby byli nadřazeni. A zadruhé: co udělali funkcionáři MOV pro Rusy? Když je tolik chtějí zpátky, proč třeba Mezinárodní olympijský výbor nezaložil fond, díky němuž by se Rusové mohli připravovat nezávisle na svém státu? Místo toho pan Bach přijde a vyhrožuje Ukrajincům, že nesmějí mluvit o bojkotu.
Podobné prohlášení zaujal Bach i vůči politikům. Zlobil se na státy, které si dovolily protestovat.
Každý si udělá obrázek sám. Sport je plný politiky, vždyť právě stát zásadním způsobem financuje přípravu sportovců nebo týmů. Jak chcete tyhle oblasti oddělit? Copak jsme zapomněli na Věru Čáslavskou, jak bojovala proti zlomoci nebo na naše hokejisty? V tom přece byl také odkaz politiky. Mimochodem, ještě jedna malá poznámka. Opravdu nevím, jak by se líbil Věře Čáslavské aktuální postup MOV.
Co se stane, pokud se na olympiádě Rusové opravdu objeví?
To si netroufám odhadnout. Nevím. Pokud se to stane, selhal Mezinárodní olympijský výbor. A selhal Jiří Kejval. Připomínám, že je tu 35 zemí včetně nás, které to odmítají. Logicky. My za sebou máme Mnichov a rok 1968. Já se vám přiznám, že mám rád ruskou kulturu, ale nepřipadá v úvahu, že bych se za Rusko dnes postavil. Vedení této země porušilo mezinárodní právo, zabíjí nevinné lidi, deportuje děti z Ukrajiny.
Pojďme dál, sport zdaleka netrápí jen tohle. Poslední dobou zanikají malé oddíly, jinde bojují o přežití. A do toho prosakují zprávy, že si každý utáhneme opasky. Dá se šetřit na sportu?
Odpovím vám příkladem. Nedávno jsem se potkal s polským ministrem sportu a cestovního ruchu. Víte, co mi řekl? Ano, i u nich se všude šetří, ale s jednou výjimkou. Sport má víc peněz.
Jak to, že tam to jde a tady ne? Je chyba u vás, funkcionářů?
Spíš v tom, že nemáme člověka, který by za nás ve vládě bojoval. Národní sportovní agentura je dobrý základ, ale když se krájí pověstný koláč, tak tam nikdo není. Sport je u nás nedoceněný. Pořád by se hledaly negativní senzace a na úspěchy brzo sedá prach.
S basketbalem byste o tom mohl vyprávět. Chválu rychle vystřídala kritika.
Vzpomeňte si na zápas Česka proti Spojeným státům na olympiádě. Jeden zápas udělal naší zemi stejnou propagaci, za jakou by dal Czech Tourism celý roční rozpočet. Nebo ještě předtím mistrovství světa v Číně. Tehdy jsme měli za sponzora Home Credit. Byl i na dresu. Pamatuji si, že nám pak dnes už zesnulý pan Kellner děkoval. Dokonce prozradil, že kdyby měl zaplatit to, co mu přinesl ten turnaj na marketingu, musel by dát čínským médiím mnohem víc. Takovou sílu má sport.
Myslíte si, že jste měli výjimečnou generaci a jednotlivce, nebo se to může zopakovat?
Sportu chybí systém. Zázemí. Vezměte si národní sportovní centrum v Nymburce. To byl v 70. letech jeden z nejnavštěvovanějších sportovních komplexů v Evropě. A jezdili sem i ze západu.
Nymburk patří České unii sportu. Jak vám vydělávají vaše majetky?
Všem ministrům jsem vždy říkal, že unie je bita, dostává málo peněz. Byl zájem, abychom zanikli, aby se rozprodal náš majetek. Ale přestože je všechno staré, někde i vybydlené, pořád vyděláváme. A i díky tomu sport alespoň trochu funguje.
Když šly nahoru ceny energií, troubili jste na poplach. Už je to lepší?
Kdyby nedošlo k zafixování cen, byl by to konec pro mnoho klubů. Podolí, Nymburk, Zadov, tady by se to z dvaceti milionů vyšplhalo na sedmdesát. Hlásili jsme, že bychom museli zavřít. Naštěstí jsme to ustáli.
Zmínil jste Zadov. Není v dnešní době trochu luxus mít na Šumavě lyžařské středisko?
Výsledky letošní zimy ukázaly, že se povedlo eliminovat negativní dopady pandemie a inflace. Lanovky fungují i v létě. Podívejte se na Rakousko, kde to mají zažité. Střediska nemohou žít jen ze zimy. My starší sice pamatujeme sníh i v nížinách, kdy v dubnu klidně napadl sníh. Ale i hory můžete prodat v létě.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
