Poprvé v historii slalomového kanálu v Seu, který si premiéru odbyl při OH v roce 1992, se na této trati jely i sjezdové závody ve sprintu na divoké vodě – Pyrenees Cup. Po sedmadvaceti letech od olympijského startu krumlovské Zdeny Grossmannové se tak do tamních peřejí opět pustil zástupce SK Vltava – a zase to byla kajakářka.

Karolína Paloudová si trať pochvalovala a ve velmi dobře obsazeném prvním závodě brala 10. místo, v nedělním finále si dokonce dojela pro 9. pořadí.

„Cílem bylo najezdit si a natrénovat trať, kde se v září pojede mistrovství světa ve sprintu,“ vysvětluje krumlovský trenér Lukáš Novosad a dodává: „Sprint není pro Karolínu právě nejoblíbenější tratí, ale po zvážení jejího tréninkového plánu a přípravy na mistrovství světa kategorie U23 se start ve Španělsku ukázal jako dobrá volba. Součástí akce totiž byl i trénink na obtížné trati řeky Noguera Pallaresa.“

O týden později se Karolína Paloudová přesunula do Francie do oblasti Treignac. Tam se na řece Vezere, kde se v roce 1959 konalo historicky první MS ve sjezdu, jely dva závody Světového poháru ve sjezdu na divoké vodě. Mezi kajakářkami si krumlovská naděje dojela pro nepopulární 4. místo, když od bronzové domácí závodnice Tary Inceové jí dělilo pouhých 17 setin…

„Čtvrté místo je hranice mezi nadšením a zklamáním. Mým cílem bylo zajet jízdu, se kterou bych byla spokojená, a to se povedlo. Jedna desetina na trati, kde jedete devatenáct minut, není nic. Rozdíl zamrzí, ale někdo si pro tu „bramboru“ dojet musí. Pro mě ovšem je čtvrté místo na mezinárodní scéně úžasný výsledek a motivace do dalších závodů,“ s nadhledem se dívá na výsledek z francouzské zastávky světového poháru Karolína Paloudová, jež poté v nedělním sprintu kajakářek brala ve finále 10. místo.