Se školní výukou nyní pomáhá nevlastní dceři Lucii, žákyni 9. ročníku Základní školy Poděbradova ve Strakonicích. Ta je stejně jako ostatní děti v době nouzového stavu doma a každý den se věnuje domácím úkolům, které dostává na email.

„Funguje to, ale rodiče se musí aktivně zajímat a děti podpořit, aby se učily,“ popisuje svou zkušenost s výukou na dálku Tomšovicová.

Dcera Lucka, kterou letos čekají přijímací zkoušky na střední školu, se učení věnuje zhruba do jedné hodiny po poledni. „Já jí potom úkoly zkontroluji,“ říká maminka, která si nyní užívá volna, neboť sezona již pro basketbalistky předčasně skončila.

Kristýna Tomšovicová si ale nemyslí, že její současná role je jednodušší, než se prohánět po extraligových palubovkách a střílet na koš. „Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že učit se s dcerkou je pořádný zápřah. Ani jsem si pořádně neuvědomovala, jaké nároky jsou na děti ve škole kladeny,“ přiznává hráčka BK Strakonice.

Učit se doma je prý pro Lucku těžší, protože v domácím prostředí jí rozptylují lákadla, která ve škole nemá. „To víte, doma musí chodit každou chvíli na záchod nebo se jít napít, což ve škole tak lehce nejde. Úkoly však splnit stejně musí, jenom jí to doma o to déle trvá,“ říká maminka.

Lucii nejvíc baví angličtina a němčina, naopak matematika jí moc nejde. „Má to přesně obráceně než já. Mě ve škole nejvíc bavil tělocvik a nevadila mi ani matematika. V angličtině však Lucce moc nepomůžu. Naštěstí má kamarádky na telefonu,“ usmívá se Tomšovicová.

Extraligová basketbalistka navštěvovala stejnou školu a téměř všichni učitelé, kteří nyní učí Lucii, vyučovali i jí.

A jaký názor má na televizní pořady UčíTelka a Odpoledka? „Jednou jsme se dívaly na ten první pořad, ale to je spíš pro menší děti. Na tu Odpoledku jsme se ještě nekoukaly.“