Z divoké vody řeky Pacuare vylovili čeští raftaři kulatých deset světových medailí. Mužská posádka v čele s českým kapitánem a ikonou krumlovského oddílu Lukášem Novosadem získala nejprve dílčí titul mistrů světa ve slalomu a v absolutním hodnocení skončila na stříbrné příčce za vítěznými Japonci. Ženská šestka ČR, kde muziku tvrdila ostřílená krumlovská závodnice Lenka Lagnerová, se na šampionátu stala doslova zlatou, když k prvním místům ze slalomu i sjezdu přidala titul absolutních mistryň světa v celkovém hodnocení. Na muže pak při premiéře juniorského MS navázali čeští junioři. Posádka s krumlovskými mladíky Antonínem Halešem a Martinem Novákem a kaplickým Filipem Musilem se postavila na stupně vítězů ve všech čtyřech dílčích disciplínách a v absolutním pořadí skončila, stejně jako muži, na stříbrném stupínku!

Učenliví soupeři

Nad vzpomínkami na veleúspěšný světový šampionát jsme se po jejich návratu zastavili s českokrumlovskými borci Lukášem Novosadem a Antonínem Halešem.

„Ze statistik vyplývá, že Česko je co do počtu medailí nejúspěšnější zemí za dobu, co se světové šampionáty v raftingu konají. Jsem rád, že jsme to i v Kostarice potvrdili. Je ale třeba, aby nám neujel vlak. Špičky, která se neskutečně rozrostla a funguje na profesionální úrovni, se chceme držet,“ říká Lukáš Novosad a jedním dechem dává jasný příklad: „Vzpomínám si, že třeba Japonci byli ještě před čtyřmi roky u nás v Česku na soustředění v pražské Tróji. Byli sice už tehdy šikovní, ale závodnicky šlo o „nýmandy“. Prostě nevěděli, jak na to. Mají ovšem špičkové zázemí, všechno nahrávali, studovali, pak převzali náš model, přidali asijskou dokonalost, a teď nás na mistrovství, obrazně řečeno, zařízli a stali se absolutními mistry světa… Ale klobouk dolů před nimi. Na ně jsme tady prostě neměli,“ přiznává Novosad.

Mládí na stupních

Co do zisku medailí, byli nejúspěšnější částí české výpravy na šampionátu mladíci, kteří na prvním MS juniorů vybojovali pět cenných kovů. Nejprve suverénně vyhráli první disciplínu, kterou byl sprint. „To byl dobrý začátek. Při tom místní podmínky kolem řeky Pacuare představovaly pro nás Evropany úplné peklo. Kluci byli z té džungle nejdřív trochu vykulení. Na vodě si pak vyzkoušeli jen pár startů,“ vzpomíná Lukáš Novosad, jenž působil jako mentor našich nadějí.

Ve druhém závodu – Head to Head – čeští mladíci skončili třetí, když v semifinále prohráli s ruskou posádkou a v malém finále vybojovali bronz v souboji s Italy. „U nás se tato disciplína nejezdí, takže kluci tady vyhořeli na nedostatku zkušeností,“ má jasno Lukáš Novosad.

V parádní české disciplíně – slalomu, kde před tím muži i ženy slavili tituly mistrů světa, čeští mladíci zkompletovali sbírku ziskem stříbra. „V nejtechničtější kategorii jsme čekali zlato, ale o necelou vteřinu nás porazili Brazilci. Na tak dlouhé trati to je nicotný rozdíl,“ přibližuje Antonín Haleš a vzápětí závod ve slalomu ještě podrobně rozebírá: „ U nás se ovšem slalom jezdí maximálně na devadesát vteřin. Tady to byly čtyři minuty a nejtěžší pasáže s protivodnými brankami navíc byly až na konci. Po první jízdě jsme vedli o deset vteřin, ale luxusní náskok jsme pak ve druhé jízdě ztratili. Brazilci nás prostě přejeli.“

Po třech disciplínách byli čeští junioři v celkovém hodnocení na druhém místě právě za Brazilci. Do závěrečného sjezdu tak šli ve dvojici s reprezentanty této jihoamerické země a měli jasnou taktiku. „Jen jsme se vyváželi a čekali na vhodnou chvíli. V půlce trati jsme je pak předjeli a vyhráli,“ okomentoval druhé dílčí zlato Antonín Haleš.

Čeští junioři si vítězstvím ve sjezdu pojistili zisk stříbra v absolutním pořadí. „V podání juniorů se jedná o mladý sport. Mistrovství světa se v této kategorii jelo poprvé. Kluci skončili o vlásek stříbrní a absolutní titul jim utekl o dva body, ale napodobili výsledek mužů, což je příslib do budoucna. V celkovém součtu máme deset medailí, což je výborné,“ pochvaluje si matador Lukáš Novosad.

Vítejte v džungli

Při dotazu na největší zážitek ze šampionátu Lukáš Novosad bez váhání vypálí: „Nejvíc si asi budu pamatovat na tamní podmínky. Na mistrovství jsme jeli s nosama nahoru, nějaké medaile jsme do Krumlova chtěli přivézt. Ty jsme také získali, ale musím říct, že to hodně bolelo. Myslel jsem, že prostě jen prodáme formu jako na evropských závodech, ale v Kostarice bylo všechno jiné. Už jen pobyt ve vzdáleném kempu, který připomínal nějaký lágr, každý den přišel monzunový déšť, všechny věci jsme měli neustále mokré. Vstávali jsme ráno v pět a v sedm už odjížděli v neoprenech k řece. A tam byl neskutečný organizační chaos. Jen pár hodin před závodem nikdo třeba pořádně nevěděl, kde bude cíl. Bylo nám řečeno, támhle u toho keře. Organizátoři stále jen opakovali „vítejte v džungli“… Tady to tak chodí, a vy, Evropani, se třeba postavte na hlavu. Na to se opravdu nedá zapomenout,“ říká Lukáš Novosad a závěrem ještě dodává: „Jsem rád, že jsme obrazně převzali štafetu po Martinu Kalošovi, který má titul mistra světa v raftingu z devětadevádesátého roku z Jihoafrické republiky. Světové zlato je tedy zase v Krumlově a v Kaplici!“