Psal se rok 1970. Jihočeši byli největším překvapením celého turnaje. Vypálili rybník všem soupeřům a domů si přivezli senzační zlato. „Kovář, Faměra, Frčka, Brož, Cikhart,“ vysypal kouč z rukávu.

Ta parta mu zůstane v paměti navždy.

„Šéfem je Jirka, dodnes nás svolává,“ usmívá se trenéra prstem ukazuje na Jiřího Voláka.

Jak na tehdejší kamarádské prostředí vzpomíná právě Volák? „Jenom v dobrém,“ přikyvuje. „Po začátcích, kdy jsme se dávali dohromady, bylo zlato z Opavy pro nás opravdu velikým úspěchem.“

Vodní pólisté ze Strakonic rozhodně necestovali na druhý konec republiky v rolích favoritů. „My byli nejdřív vůbec rádi, že se nám podařilo se do této celorepublikové soutěže dostat.Že jsme nakonec vyhráli mistrovský titul, o to větší jsme měli radost.“

A příjemné pocity hladí duše sportovců dodnes.

Vodní pólo patří ve Strakonicích k nejúspěšnějším sportům. A také k nejtradičnějším. „Já se učil plavat ve Strakonicích od roku 1963,“ vzpomíná Jiří Volák na cestu, která ho přivedla až ke zlatu na mistrovství České republiky. „Automaticky se z plavání přecházelo na vodní pólo, to prostě ve Strakonicích tak následovalo.“

V roce 1970 do sebe všechno zapadalo jako kolečka do hodinek. „Byla tu dobrá parta, využívali jsme moc pěkný areál, trávili jsme v něm většinu volného času.“

Když se s trenérem a bývalými spoluhráči sejdou, vzpomínky nejčastěji zalétávají k Opavě. Ale nejen k ní. Úspěchů se za půl století nastřádala velká řada. „Strakoňáci mohou být na výsledky vodního póla v celé historii pyšní,“ je přesvědčený Volák. „Okolo bazénu byla veliká soudržnost, akce, které se konaly, bývaly vydařené.“

Zlatí žáci z roku 1970 se vídají a scházejí rádi.

I po padesáti letech.

„V hospodě, na sádkách, v zimě v klubovně, v létě venku. Pojíme, popijeme a hlavně zavzpomínáme,“ říká hráč tehdejšího týmu.

„Trenérovi a některým lidem už je okolo osmdesáti let, na tehdejší dobu vzpomínáme rádi všichni.“

A sledují také výkony svých následovníků.

Strakonice bývaly a dál jsou líhní talentů.

Jenomže stejně dobře si Jiří Volák uvědomuje, že tato hra se za padesát let proměnila téměř k nepoznání.

„Je jasné, že vodní pólo už je jiné. Za nás se víc sázelo na kolektiv, byly to kolektivní výkony, teď už se pro zisk titulu dělají úplně jiné věci,“ myslí si.

„V zápasech jsou různé akce, které se secvičují, je to na vyšší úrovni, ale to platí úplně v každém sportu,“ říká člen úspěšné žákovské strakonické party.