Loňskou sezonu končila v sedmé desítce žebříčku dvouhry WTA. To, co následovalo v uplynulých deseti měsících, se skoro chce označit jako zázrak, kdyby to nebylo podloženo mnohaletou dřinou, pílí a cílevědomostí. Barbora Krejčíková vystřelila až na post světové trojky, vyhrála pařížský grandslam (v singlu i v deblu), získala dva další turnajové tituly, vyválčila olympijské zlato (v deblu) a vydělala si přes 70 milionů korun…

K pocitu absolutní dokonalosti jí scházela „maličkost“: přispět jako týmová jednička k úspěchu českého týmu při pražské premiéře Billie Jean King Cupu.

Barbora Krejčíková v zápase se Švýcarskem.
Deblové kouzlo nezabralo. Tenistky prohrály se Švýcarkami, do semifinále nejdou

Její tvář zvala z plakátů do O2 areny, její jméno bylo nejvýraznějším tahákem ostře sledované premiéry. Jenže Češky vypadly už v základní skupině a Krejčíková nepřispěla ani bodem. Po extrémně náročné (a extrémně úspěšné) sezoně se to dá samozřejmě chápat, ale ona sama byla ze svých výkonů zklamaná.

„Jsem smutná,“ klopila oči po čtvrteční prohře se Švýcarkami. „Bylo by blbý, kdybych nebyla zklamaná, když jsem týmu nepomohla,“ uznala Krejčíková. Ve čtvrtek nestačila na Belindu Bencicovou, v pondělí prohrála i s německou hvězdou Angelique Kerberovou. Ve čtyřhře místo ní nastoupila po boku Kateřiny Siniakové ostřílená Lucie Hradecká.

Scházelo víc zkušeností

„Všechny holky, které tu hrají, mají větší zkušenosti s týmovými soutěžemi,“ připomněla Krejčíková, že ač je momentálně jednou z nejzářivějších hvězd na tenisovém nebi, v uplynulých ročnících Fed Cupu spíš jen paběrkovala. U titulu v roce 2018 byla jako nehrající náhradnice, v roce 2019 absolvovala dva debly. V singlu se své šance dočkala až nyní a tlak byl skutečně drtivý. Domácí fanoušci, role favoritek, nesmírné očekávání…

„Je to náročné,“ okomentovala pětadvacetiletá tenistka pro ni nezvyklou roli jedničky. Se svým novým postavením se sžívá už několik měsíců a jde to ztuha. „Myslím, že tady jsem se s tím popasovala docela dobře, jen mi to o kousíček uteklo,“ ohlédla se Krejčíková.

S Kerberovou to byla v pondělí zvláštní bitva: Češka nejprve získala první sadu v tie-breaku, ve druhém setu jí pak Němka uštědřila kanára. Šampionka z Roland Garros bojovala o každý míček, ale začaly jí chytat křeče v lýtku. Proto měla ve čtvrtek proti Bencicové na noze tejp, jenže ten jí stále padala. „Ale noha byla dobrá, vůbec mě to nelimitovala,“ nevymlouvala se na zdravotní šrámy.

Prořídlé tribuny v O2 areně při závěrečné čtyřhře Češek s Německem.
Nadšení i rozčarování. Prázdné tribuny? To je propadák, ozvalo se na BJK Cupu

A shrnutí na závěr? „Nemám se za co stydět,“ myslí si Krejčíková, která se snaží vidět i dobré věci – především získané zkušenosti. „Vidím to pozitivně a věřím, že v budoucnu budu týmu prospěšnější. Snad si odbudu premiérovou výhru,“ doufá.

Teď Krejčíkovou čeká poslední vrchol zdánlivě nekonečné sezony: vydá se do mexické Guadalajary, a to ne kvůli tequile a pálivým papričkám, ale kvůli startu na Turnaji mistryň, kam se kvalifikovala ve dvouhře i ve čtyřhře.