Při vzpomínce na dávné běžce lyžích nelze nevzpomenout na Bohumila Hanče, českou hvězdu s tragickým osudem. Mistrovský závod na 50 kilometrů po hřebenech Krkonoš měl být 23. března 1913 jeho posledním startem. Vedl, ale po náhle změně počasí, kdy zůstal jediný na trati, aniž by věděl, že všichni ostatní odstoupili, Hanč stejně jako přítel Václav Vrbata zahynul v ledové vichřici. Na Zlatém návrší byla v roce 1925 na jejich počest vztyčena mohyla.

Historie, zajímavosti, rady a tipy. To všechno najdete v pěti dílech speciálního zimního seriálu Deníku.

1. BRUSLENÍ

2. SJEZDOVÁNÍ

3. BĚŽKOVÁNÍ

4. HOKEJ
(vydání 8. ledna)

5. SNOWBOARDING
(vydání 15. ledna)

Mnohem později se ve světě proslavily české ženy. Zásluhu na tom měl nedávno zemřelý trenér Zdeněk Ciller. Jeho rukama prošla bronzová medailistka ze ZOH 1972 v Sapporu Helena Šikolová, o dekádu později sbíraly vavříny i Květa Jeriová, Blanka Paulů, Gabriela Svobodová a Dagmar Švubová, které na ZOH 1984 v Sarajevu vybojovaly štafetový bronz a prvně jmenovaná byla třetí individuálně.

Muži dorostli do špičky o čtyři roky později, když hrách v Calgary skončila štafeta v sestavě Radim Nyč, Václav Korunka, Pavel Benc, Ladislav Švanda rovněž třetí.

V novém století se objevila silná generace v čele s Kateřinou Neumannovou a Lukášem Bauerem. Prvně jmenovaná má šest olympijských kovů včetně zlata z Turína 2006 a dva tituly světové šampionky. Její kolega vystoupil na olympijské pódium třikrát, Martin Koukal se stal mistrem světa. Na štafetové bronzy navázali na ZOH 2010 ve Vancouveru s Baurem a Koukalem Martin Jakš a Jiří Magál. Poslední běžeckou medaili pro Česko získal v roce 2015 Bauer, když doběhl druhý na MS ve Falunu.

Běžky jsou pro děti lákadlem, idolem je Michal Novák

O běžecké lyžování je poblíž horských středisek mezi dětmi zájem. Je to i tím, že když lyžují rodiče, kopírují je jejich potomci. Výhodou bylo, že běhu na lyžích se jako venkovnímu sportu příliš nedotkla covidové omezení.

„Výhodou je také pestrost pohybu. Děti běhají, plavou, jezdí na kole a na kolečkových lyžích a v zimě se jde na sníh. Myslím, že i díky tomu jsou běžky lákadlem, a proto není problém s náborem mladých adeptů,“ vypráví Zbyněk Valoušek, hlavní trenér mládeže v Dukle Liberec.

Zátěž není pro rodiče příliš velká. Kluby většinou mívají pro začínající děti lyže, musí však mít vlastní hole a boty. Až později, kdy už na jezdí na kempy nebo závody do ciziny, potřebují vlastní kvalitní lyže. Některé kluby dokážou snižovat finanční dopady díky podpoře partnerů, měst a krajů.

„Když není sněhu dostatek, tak se za ním jezdí. Proto je potřeba dítě odvést například z Liberce na Bedřichov nebo z Jilemnice na Mísečky. To se obvykle řeší střídáním rodičů, kteří do auta naloží dvě nebo tři děti navíc,“ vysvětluje trenér.

Nejlepší Češi na běžkách v 21. století:

Kateřina Neumannová

Lukáš Bauer

Martin Koukal

Světové hvězdy nedávné minulosti:

Marit Björgenová (Norsko)

Petter Northug (Norsko)

Therese Johaugová (Norsko)

„Bez tatínků a maminek by to nešlo, ale chtějí, aby děti sportovaly, a tak rádi obětují volno. V jejich režii jsou i soustředění. Naopak mazání lyží mají na starost trenéři. Starší děti se o mázu obvykle postarají, a pokud mají zkušenosti, zapojí se i rodiče,“ pokračuje Valoušek.

Do klubů přicházejí děti už z prvních tříd. „Čím dřív si zvyknou na pohyb, tím líp. Malé děti musí v tréninku vidět zábavu. Chybou bylo, aby v útlém věku poznaly nějaký dril a tlak na výsledky. I tak ale některé objeví vedle lyží jiné koníčky a skončí. Ve větší míře pak odcházejí při přechodu na střední nebo vysoké školy,“ upozorňuje.

„Je to přirozený odpad. Musí se počítat s tím, že na vzdělání se klade důraz, i když se snažíme vytvářet studentům takové podmínky, aby mohli u sportu zůstat. Je však známý i opačný případ, kdy talentovaný sportovec zanechal vysokoškolského studia, aby měl čas na lyžování,“ zmínil Michala Nováka, který patří do užší světové špičky.

Jeho výsledky mladíci sledují a je pro ně příkladem. „Děti vidí, že i český lyžař může závodit proti Norům, takže je Michal motivuje. Je moc příjemné, když se nemusí pro vzory sahat do zahraničí a líp se vysvětluje, aby si mladí všimli, jak pěkně projel určitý úsek,“ poznamenal Valoušek.

O závody není nouze. „Na republikové úrovni má mládež pět závodních víkendů, což je dost,“ prohlásil, ale na otázku, proč v kalendáři není Zlatá lyže, která bývala součástí Světového poháru anebo proběhla v rámci mistrovství republiky, reagoval neradostně. „Na to je jednoduchá odpověď. Pan Hamza přišel v Novém Městě s takovými finančními nároky, že jsme se jako běžecké hnutí rozhodli tam nic nepořádat,“ krčil rameny.

Kde a kdy si pořádně zazávodit?

Největší české běžecké závody Seriál ČEZ SkiTour 2024 se pro širší lyžařskou veřejnost rozjedou závodem Horní Mísečky. Druhou zastávkou bude Krušnohorská 30. Pojede se v okolí Cínovce a lyžaři po Krušnohorské magistrále zavítají i do Německa.

Poznat Jizerské hory v jiných odstínech umožní večerní závod s čelovkami a ohnivými loučemi v Bedřichově. Při Orlickém maratonu se jen těžko najdou místa, kde by se dalo trochu odpočinout. Jizerskou 50 není potřeba šířeji představovat.

JeLyMan se běží na pomezí Králického Sněžníku, Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku. Partnerským závodem SkiTour je Bieg Piastów, který se koná na polské straně Jizerských hor v Jakušicích. V nedalekém Harrachově se poběží pod skokanskými můstky a všichni se pak sejdou při slavnostním vyhlášení.

13. - 14. 1. Horní Mísečky (sobota: 20 km volně, neděle: 10, 30 a 17,5 km klasicky)

20. - 21. 1. Krušnohorská 30 (sobota: 15 km volně, neděle: 10 a 30 km klasicky)

26. - 27. 1. Bedřichovský Night Light Marathon (pátek: 17,5 a 30 km volně, sobota: 10, 17,5 a 30 km klasicky)

3. - 4. 2. Orlický maraton (sobota: 20 km volně, neděle: 10, 20, 40 km klasicky)

8. - 11. 2. Jizerská 50 (čtvrtek: Bedřichovská 30, Jizerská 17, pátek: Mini Jizerská, Jizerská firemní štafeta, sprint, sobota: Jizerská 10, Jizerská 25, neděle: Jizerská 50)

24. - 25. 2. JeLyMan (sobota: 20 km volně, neděle: 10, 20, 40 km klasicky)

1. - 3. 3. Bieg Piastów (pátek: 6 km klasicky a 30 km volně, sobota: 50 km klasicky, neděle: 25 km klasicky)

8. – 9. 3. Harrachov (pátek: 20 km volně, sobota: 10, 20, 40 km klasicky)

Z kalendáře vypadla Zadovská 30. Důvodem jsou dlouhodobé špatné sněhové podmínky. Šumavský závod se jel naposledy v roce 2019.

Na běžky i ve všední dny po práci

Zatímco na osvětlených sjezdovkách se lyžuje dlouhodobě, jezdit na běžkách po setmění není zase tak rozšířené. Zvláště v prvních zimních měsících, kdy se šeří už kolem čtvrté odpoledne, je ale potřeba si posvítit i do bílé stopy.

Jezdit v horách s čelovkou může být nebezpečné, ale v případě příznivého počasí jsou k dispozici osvětlené areály i v nižších polohách, kam se dá dojet i ve všední dny po práci. Nejdelší okruh (4,5 km) mají v Orlickém Záhoří, kde světla zhasnou v devět večer.

Dobře se dá lyžovat na kilometrovém kolečku u Perninku. Podobně dlouhý osvětlený kruh slouží ve Sportovním areálu Vrch Háj v Aši. Pokud jsou solidní sněhové podmínky, dá se dobře využít Sportovní areál Vesec, který v roce 2009 hostil běžecké disciplíny při mistrovství světa v Liberci. Unikátem je skutečný noční provoz. Svítí se tam od 17 do 6:30.

Asi málokdo by si tipnul, že první nasvícená trasa v Česku vznikla na golfu v Mladé Boleslavi. Je otevřená od 8 do 21 hodiny, ale chybí tam sněhová děla, takže se spoléhá na přírodu.

Na okraji Jablonce nad Nisou se nachází areál Břízky. Díky nadmořské výšce 600 metrů tam sníh obvykle vydrží dlouho na běžkách tam dá řádit až do deseti večer. Další městský areál lze využít ve Vejsplaších u podkrkonošského Vrchlabí. Areál s romantickým jménem Hraběnka v Jilemnici nabízí osvětlené tratě i turistické trasy o délce 2,7 km. Skiareál U Čápa v Příchovicích nabízí 1,5 km dlouhý okruh. Reflektory tam obvykle svítí od 16.30 do 21 hodin.