Příznivci běžeckého sportu se již nemohou dočkat zítřejšího podvečera. V 19 hodin odstartuje na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Mattoni 1/2 Maraton.
Ještě předtím však dostanou prostor rodiny s dětmi. V 17 hodin je na programu dm rodinný běh, na jehož startu se objeví také olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na lyžích  Kateřina Neumannová se svou dcerou Lucií.
Letos jste zvládly společně dosud všechny dm rodinné běhy, minimaratony v Praze i v Karlových Varech. Tam se běželo v prudkém dešti…
Není špatné počasí, jen špatně oblečený běžec… Ve Varech to bylo na začátku opravdu jen pro silné kusy. V cíli už ale svítilo sluníčko. O to víc si toho obě ceníme, že jsme to zvládly.

A předtím na minimaratonu v Praze? Jak jste se připravovaly, jaká byla forma?
Nic speciálního neprobíhalo. Ty čtyři nebo tři kilometry musí už i Lucka uběhnout ze svého běžného tréninku tenisu a dalších sportů, je jí jedenáct. Skoro každý den je v zátěži. Já si stihnu jít zaběhat   maximálně třikrát týdně. Už mi ale dvakrát vyhrožovala, že jestli ji nedovolím se na trati na chvilku zastavit, že se mnou už příště nepoběží. Minule ji trochu píchalo, ale ví, že se mnou nepoleví. Když máte startovní číslo, tak se maká.

Tedy ambice? Vyzýváte rodinné formace kamarádů či bývalých sportovců?
Tady ne. Atmosféra rodinného běhu je proto tak neopakovatelná, že se nezávodí za každou cenu, spíš se užívá kulisa města, lidi podél trati. Přijdu a proběhnu se. Odpadají stresy s očekáváním a složitou přípravou.

Letos se chystáte absolvovat všechny rodinné běhy RunCzech běžecké ligy?
Těšily jsme se do Karlových Varů, kde jsme spolu byly jednou na Mezinárodním filmovém festivalu a Lucka si chtěla prohlédnout i jiná zákoutí města. Taky České Budějovice nás lákaly. Tam jsme tak trochu jako doma, jelikož pocházím z Písku. Ale hezké to bude jistě i jinde, kde to tolik neznáme. Nechci opomenout ani Olomouc nebo Ústí nad Labem.

Maraton je běžecká meta. Ale vy sama jste v době aktivní lyžařské kariéry ani regulérní půlmaraton neběžela, jestli se nemýlím. Neláká vás?
Teď mám takové drobné bolístky, které mě limitují a taky jsem přislíbila účast v letním čtyřdenním bikovém etapovém závodě v Dolomitech. Musím tedy trénovat i na kole. Běžecky mi dříve nejvíc vyhovovaly tratě od patnácti set do tří tisíc metrů. V nich jsem byla dobrá a tempově vytrvalá. Ale běhala jsem víc v terénu nebo s holemi do kopce. Tu vzdálenost jednadvacet  kilometrů jsem určitě taky uběhla, ale ne v závodě po silnici, to máte pravdu.

Na jaký čas byste si troufla po krátké přípravě nyní?
Myslím, že bych se ještě za relativně krátkou dobu dokázala slušně připravit. A čas? Tempo 4:20 minuty na kilometr bych dát měla. Kolik to vychází? Nějak lehce přes hodinu a půl asi, že jo? Ale kdy se to podaří, to teď nemůžu říct.