V tomto množství jsou totiž české sladkovodní ryby zastoupeny pouhou jednou třetinou, ovšem odečteme-li odpad z nezpracované ryby, dozvídáme se, že za rok sníme pouze 60 dekagramů jihočeského kapra. Tedy dva rybí řízky na Štědrý den.

Jak tedy lidi naučit jíst ryby? I nad touto otázkou si odborníci lámali hlavu v rámci čtvrtého ročníku konference nazvané Pestré kameny, jež se na sklonku minulého týdne konala ve Frymburku.

U příležitosti 204. výročí narození básníka Šumavy Adalberta Stiftera ji s podporou dalších partnerů uspořádaly Pracoviště klinické farmakologie Nemocnice České Budějovice a tamní Vysoká škola technická a ekonomická.

„Hlavním tématem konference byly dary jihočeské přírody a jejich blahodárný vliv na zdraví člověka. Zaměřili jsme se přitom na produkty, které mohou lidem prospívat zevně, tedy vodné extrakty z rašeliny a slatiny, ale i na výrobky, jež lze požívat vnitřně, a to potraviny a specifické nápoje,“ vysvětlil docent Petr Petr z českobudějovické nemocnice.

Téma rašelinných a slatinných extraktů si odborníci nevybrali náhodou; artritickými či artrotickými obtížemi trpí až 50 procent populace.

„Rašelinné a slatinné koupele, které kromě pohybového aparátu prospívají rovněž kůži a jejím derivátům, tedy vlasům a nehtům, si přitom lidé nemusejí dopřávat už jen v jihočeských lázních Třeboň a Bechyně, ale také doma. Na trhu totiž dnes existuje řada komerčně zralých produktů tohoto druhu, které lze využít i ve vlastní vaně,“ uvedl Petr Petr.

Doplnil, že ač lze tyto léčebné kúry zakoupit i přes internet, lepší je obrátit se přímo na odborníky, kteří s obdobnými preparáty například právě v jihočeských lázních pracují.

Na přetřes přišly v odborných seminářích rovněž fermentované potraviny.

„Prezentovali jsme závěry našich výzkumů týkajících se strakonického piva a fermentovaných mléčných výrobků, tedy jogurtů a kefírových produktů, ale i neuzených salámů. Hlavní akcent potravinářské části konference jsme pak kladli na rybu jakožto ideální součást našeho každodenního stolování. Je totiž prokázané, že pravidelná konzumace ryb snižuje u člověka hladinu cholesterolu,“ sdělil lékař.

Lidskému zdraví však neprospívají jen ryby – výše zmíněné výzkumy jihočeských odborníků potvrdily, že také pravidelná konzumace mléčných kvašených produktů a střídmé pití piva zlepšují obranyschopnost organismu.

„U dospělého jedince, který váží více než 78 kilogramů, nejsou nejvýše dvě piva denně na škodu. Ba právě naopak,“ podotkl docent Petr Petr. Zdůraznil, že toto doporučení může dát sice jen příznivcům strakonického piva, které sám zkoumal, obdobné účinky lze však prý s vysokou pravděpodobností přisoudit všem ležákům středoevropského typu.

O kvalitě a prospěšnosti svých potravinářských produktů pro zdraví člověka Jihočeši nepochybují. I proto Regionální agrární komora Jihočeského kraje uděluje masným, pekárenským, mlékárenským i dalším výrobkům, které splní náročná kritéria, značku Chutná hezky Jihočesky. Ta může být podle hejtmana kraje Jiřího Zimoly do budoucna stejným lákadlem pro turisty jako například Šumava či třeboňské rybníky.

„Dnes jsou jižní Čechy známé jako zdravý region ve smyslu sportovních aktivit. Ale proč při dovolené nespojit jízdu na kole či kolečkových bruslích s konzumací zdravých jihočeských potravin?“ zamyslel se hejtman.

Podle něj si každý kraj vytváří portfolio svých typických pokrmů, a ty jihočeské se coby kvalitní a zdraví prospěšné již zapsaly do povědomí mnoha lidí v celé republice.

„Ovšem za kvalitu se musí platit, a tak produkty z jižních Čech někdy nemohou konkurovat cenou těm od ostatních výrobců,“ uvědomuje si hejtman, jenž si podle svých slov cení zdravého jihočeského patriotismu, s nímž třeba i majitelé malých koloniálů nabízejí jihočeské jogurty, sýry, maso či pivo, a to i přes tento jejich malý cenový handicap.