Budeme mít peníze, nebo nebudeme? S touto otázkou vzhlíží k budoucnosti nejedna rodina, ale i nejedno město, obec a koneckonců i stát.
„Do prvního října musí ředitelé a vedoucí příspěvkových organizací, obecně prospěšných společností a vůbec všech složek napojených na rozpočet města předat své požadavky na rozpočet městskému odboru financí,“ konstatoval k situaci starosta Luboš Jedlička s tím, že už dopředu dostali jasné pokyny o nutnosti šetřit.
Všeobecný požadavek je jasný: Snížení provozních příspěvků pro rok 2010 ve výši 0 až mínus 10 % oproti částkám ve schválenému rozpočtu pro rok 2009 dle možností těchto subjektů. Jinak řečeno, jednotlivé městské odbory a další organizace nedostanou více, než dostali na letošek a s největší pravděpodobností jim z každé obdržené stovky ubude až desetikoruna.
Podle vedoucího odboru financí Jiřího Pavlíčka je pravděpodobné, že finanční zdroje města pro příští rok budou velice omezené. Důvodem je pokles vybraných daní.
Tento pokles už během léta způsobil osmimilionovou díru v příjmech městské kasy a vedl k razantnímu nařízení okamžitě přestat nakupovat věci a služby, které nejsou v tuto chvíli nezbytné, nebo nejsou podepřeny dřívějšími objednávkami a závazky. Plus nebo spíše mínus další škrty v letošních penězích.
„Naštěstí by měly jít energie s cenami meziročně dolů. Plyn, elektřina i teplo by se měly zlevnit,“ dodal Jiří Pavlíček k výhledu na příští rok.
O kolik ještě spadnou příjmy?
Podle některých finančních analytiků ale důvod k optimismu není. Zatímco během letoška postihla hospodářská recese v regionu firmy, podnikatele a živnostníky, tedy soukromý sektor, v příštím roce se o to vydatněji kvůli poklesu daní může pustit do státní správy i samosprávy.
Podle údajů Svazu měst a obcí a ministerstva financí se dá letos očekávat pokles až o dvanáct procent. Optimistické odhady pro příští rok jsou stejné, pesimistické mluví až o dvaceti procentech. Ale kde ušetřit?
„My máme rozpočet už tak napjatý, že není kde ubrat,“ uvedla například ředitelka českokrumlovských Domů s pečovatelskou službou Ivana Ambrusová. Pečovatelská služba musí třeba zajistit rozvoz jídla pro seniory a v této oblasti je odkázaná na ceny pohonných hmot.
„Ty se v našem rozpočtu nedají dopředu prakticky nijak odhadnout. Například v lednu nebo v únoru máte naftu či benzín za 26 korun a v průběhu roku to vyskočí na 31. A rozvážka musí být zajištěna,“ nastínila Ambrusová.
Podobně jsou na tom i jiné organizace. A dotační peníze na jejich samotný provoz? Vyjma městské a v některých případech krajské finanční podpory, se granty na provoz neudělují. Další a někde jedinou položkou, kde se mohou v příštím roce škrty projevit, jsou mzdové a personální náklady na zaměstnance.