Kávovou sedlinu není třeba vyhazovat. Může ještě dobře posloužit jako účinné přírodní hnojivo. Je živným zdrojem pro půdní organismy, žížaly a další bezobratlé živočichy, které pak rychleji rozkládají veškerý kompostovaný materiál. A slimáci ho kvůli kofeinu nemají rádi.

Proto lógr po Českém Krumlově sbírá a hromadí Jiří Podhorecký. A rád by s dalšími zájemci o pěstování založil komunitní zahradu, kde by tento kompost z lógru využili.

„Na nápad jsem přišel už před několika lety, když jsem ještě bydlel v Praze,“ vzpomínal. „Měl jsem malou zahrádku, jenomže neměla moc úrodnou zeminu. Snažil jsem se ji vylepšit, ale stálo to spoustu peněz. Dočetl jsem se, že se doporučuje dávat lógr do květináčů. Potřeboval jsem větší množství, tak jsem se dohodl s místní kavárnou. Už po roce se lógr příznivě projevil na mé úrodě.“

Když se Jiří Podhorecký přestěhoval do Krumlova, pokračoval. Tady už to ale pojal jinak. V centru narazíte na kavárny a restaurace prakticky na každém kroku, lógru je dost a tak Jiří Podhorecký usiluje o založení komunitní zahrady, kde by kompost z lógru mohlo využívat více lidí. Lógr ve městě sbírá od roku 2019. Za tu dobu si vyzkoušel, co všechno sběr lógru obnáší a vyžaduje. V gastro provozech, kde na jeho návrh kývli, se nad tím zpočátku podivovali, ale vyprodukovaný lógr mu dávali stranou. I pro ně je to určitá pomoc s odpadem. Jiří Podhorecký v sezoně obcházel město každý den. „K večeru, kdy mají podniky po kupě denní produkci lógru, jsem je obešel a posbíral třicet čtyřicet litrů materiálu,“ popisuje. „Je to relaxační činnost, ale pravda je, že každodenní sběr je fyzicky namáhavý. Beru to však jako výzvu, vše to směřuje k vytvoření komunitní zahrady.“ V tom ho podporuje městský odbor životního prostředí, který poskytl speciální uzamykatelnou popelnici. Po naplnění ji pracovníci města odvážejí do českokrumlovského zahradnictví, kde souhlasili s dočasným uložením. Do loňského podzimu Jiří Podhorecký nasbíral deset kubíků lógru – zhruba dvě nákladní auta. Ne všechno je ale v zahradnictví u pana Slováka, protože tam se lógr začal ukládat až později.

O tom, že myšlenka vytvořit komunitní zahradu obyvatele Krumlova zaujala, svědčí skutečnost, že se projekt dostal do participativního rozpočtu města.

„Celá myšlenka komunitní zahrady se odpíchla od toho, že jsem chtěl mít zahradu vlastní,“ vysvětluje Jiří Podhorecký. „Ale podmínky v Krumlově v tomto směru nejsou jednoduché. Tak jsem hledal projekt, který by oslovil více lidí a byl něčím jiným, co tady v Krumlově není. Prioritou města je turistický ruch a já tu prosazuji ekologický projekt, který se tomu zcela vymyká. Nicméně nekříží cestu ostatním. Komunitní zahrada by měla spojovat lidi, kteří tu žijí a nemají z turistického ruchu přímý užitek. A využitím kompostu z lógru se komunitní zahrada defacto propojí s městem.“

Nyní je třeba projekt nazvaný KrumLogr posunout dál. Je proto třeba, aby se přihlásili vážní zájemci o komunitní zahradu. Protože teprve podle toho se pro ni bude hledat pozemek. „Rád bych ji viděl někde na sídlišti,“ říká Jiří Podhorecký. „Snažím se komunitní zahradu propagovat. Vzbudilo to velkou pozornost, mám četné ohlasy, ale paradoxně nejmenší pozornost tomu, bohužel, věnují místní.“

Zájemci o komunitní zahradu, ozvěte se

Bez aktivních zájemců nemůže zahrada vzniknout. Bude třeba někde blízko vašeho sídliště. Je potřeba to říct. Ozvat se. Chtít. Nečekat, až se něco stane. Jiří Podhorecký má vytipováno několik lokalit.

Zájemci, hlaste se na: j.podhorecky@gmail.com, telefon 602 956 235.

Pak bude třeba jako první založit komunitní spolek.

Příspěvek v participativním rozpočtu města je určený především na zřízení zahrady na pozemku města a její základní vybavení. Bez této investice by start zahradničení byl velmi těžký.