Začínala s originální módou, teď už vyrábí i kosmetiku v souladu s přírodou

„Vzpomínám si na svůj první jarmark. Konal se v Telči a já jsem na něj přijela jen s takovým malým stojánkem. Tam za mnou přišla paní a ptala se, proč neprodávám na Fleru (obchodní server, na kterém je možné prodávat a nakupovat výrobky tvořené rukodělnými technikami, pozn. red.). Já jí odpověděla, že na to vůbec nemám, ale nakonec jsem se přece jen registrovala a objednávek přibývalo a přibývalo,“ vypráví Jana Heroutová, která od té doby prostřednictvím Fleru zrealizovala pět tisíc objednávek.

Zlomový rok. Přírodní pomazánky od Tomášů z Pelhřimova zamířily na internet

Její originální šaty, kabáty, mikiny nebo saka si před pandemií koronaviru objednávalo měsíčně zhruba pět desítek zákaznic. „Není to o věku, ale o stylu. Šiji pro ženy, které jsou v důchodovém věku, často se také stává, že nejprve si u mě něco objedná maminka a po letech třeba její dcera,“ říká Jana Heroutová, která si potrpí na to, aby každý kousek, který z její dílny odešle, měl zajímavou aplikaci.

Na oblečení přitom používá bavlnu jen z českých pletáren. „My umíme vyrobit látky, bohužel to jde ale většinou všechno na export,“ uvádí dáma, která má ráda veselé barvy, ale hlavně pro ni není nic problém. „Když mi klientka napíše, že v mém e-shopu viděla sukni, kterou by chtěla, ale že by se jí líbila ne v modré, ale třeba v červené barvě a že by chtěla trochu jiné kapsy, udělám to. Na všem se domluvíme,“ dodává maminka tří dětí.

Výroba mýdel

S dcerou se před nedávnem pustily ještě do výroby přírodních mýdel. „Není nám lhostejný stav životního prostředí, proto jsme už před časem začaly nakupovat ekologické čisticí prostředky a víc se zajímat o složení kosmetiky. A tehdy to vlastně všechno začalo,“ směje se Jana Heroutová s tím, že nejprve doma vyráběly prací prášek a aviváže. To ale jen pro vlastní účely. Časem k tomu pak začaly vařit voňavá přírodní mýdla.

Cyklistické dresy z Vyškova bodují ve světě, oblékají je ta nejlepší esa

„Tehdy se u nás propadlo mýdlaření a začaly se vyrábět všemožné variace a mýdla s různými účinky,“ vypráví dcera a vzpomíná na první vyrobené mýdlo. „To bylo čistě olivové, bez bylinek, vůně, pro mě bylo krásné,“ usmívá se. „V momentě, kdy se doma hromadily zásoby mýdel a celá rodina již byla obdarována takovým množstvím, že by je mohla dědit z generace na generaci, říkaly jsme si, jestli nezačít vyrábět mýdla k prodeji. Po zdlouhavém papírování, dopisování a vláčení po úřadech vznikla rodinná mydlárna Nežárka,“ dodávají.

V jejich malé chemické laboratoři, jak své mýdlárně vzhledem ke všem provedeným pokusům říkají, vznikají nejen koupelové soli a bomby, ale hlavě mýdla. „Ty vyrábíme metodou za studena, tedy smícháním louhu s oleji a dalšími přísadami, jako jsou různé esence, bylinky či jíly,“ vysvětluje Jana Heroutová.

Zakládat firmu v devadesátkách bylo jiné než dnes, míní majitelé tiskárny

„V praxi je to tak, že si v první fázi navážíme oleje, které jsou základem mýdla. Ty se zahřejí na takovou teplotu, aby se rozpustily a spojily. V další fázi se rozpuštěním hydroxidu draselného nebo hydroxidu sodného s vodou vyrobí louh, který se chladí na stejnou teplotu jako ty spojené oleje. Pak se obě směsi spojí, rozmixují se tyčovým mixérem a v ten okamžik se do nich přidávají, jak já říkám, rozmazlující látky – esenciální oleje, bylinky. Vzniklá hmota, která musí mít pudinkovou konzistenci, se poté může odlévat do forem. Já používám podlouhlejší, protože je to pro mě praktičtější. Mýdlo se ve formě a v teple musí nechat minimálně dvacet čtyři hodin a může se vyklopit a krájet. Potom mýdlo ještě měsíc zraje,“ prozrazuje s tím, že do budoucna by na trh rády dodaly i šampony.