Kdybychom otočili knihu příběhu na samý začátek, museli bychom se dle slov kronikáře Františka Záhory vrátit do 90. let minulého století, kdy Václav Valenta pracoval na Statku Kájov. V té době se privatizoval Statek Frymburk, pod který spadalo i hospodářství Milná. Právě celoživotní práce v zemědělství na jihočeských pastvinách jej v roce 1990 přivedla k představě o vlastním soukromém zemědělském podnikání.

„Pan Valenta si tehdy podal vlastní privatizační projekt na provoz farmy a před komisí ministerstva zemědělství jej úspěšně obhájil,“ vyprávěl František Záhora s tím, že k 1. květnu roku 1993 uzavřel se statkem Frymburk nájemní smlouvu, vzápětí založil společnost Farma Milná a spolu s dcerou Galinou Valterovou se stali spolumajiteli.

Experimentální zahrada pod Blaníkem
Od počítače k bylinám. Z pražského designéra se stal bylinkář a zemědělec

Firma začínala podnikat na 896 hektarech pronajaté zemědělské půdy přímo v oblasti Milné s počátečním stavem 323 kusů skotu. V současnosti hospodaří v krásné krajině lipenské přehrady na 1704 hektarech v devíti katastrálních územích, z toho má vlastních pozemků 1306 hektarů. V průměru se na farmě chová 1300 až 1350 kusů dobytka včetně telat a kolem 20 kusů kvalitních plemenných býků.

Zaměření na odchov masného skotu

Jako vystudovaný zootechnik toužil Václav Valenta po vybudování farmy specializované na odchov masného skotu. V současnosti je odchov masného skotu nejdůležitějším odvětvím a nosným produktem celého podnikání farmy.

„K dispozici je dvacet čtyři pastevních areálů, kde se dodržují veškeré ekologické zásady, v každém areálu je vždy pětatřicet kusů krav s telaty a plemenným býkem,“ přiblížil František Záhora, jak to zde funguje. Celkově na farmě pracuje 16 zaměstnanců, kteří pochází ze sedmi rodin.

Učitel Miloš Doležal (vlevo) se po útěku z Prahy stal úspěšným hoteliérem
Toužil zmizet. Učitel z Prahy se stal na venkově úspěšným hoteliérem

Proměnou prošly i všechny stáje. Jejich rekonstrukce začala v říjnu roku 2009 a ukončena byla jedenáctou stavbou v listopadu 2018.

„Pro zajištění welfare neboli životní pohody zvířat byly všechny stáje rekonstruovány na volné boxové ustájení s přístupem k venkovnímu zastřešenému krmišti. Systém odchovu nyní spočívá v půlroční pastvě a půlročním ustájení,“ vysvětloval František Záhora. Od roku 2000 je Farma Milná totiž držitelem certifikátu ekologického hospodaření.

V současné době se na farmě chová v průměru 1300 až 1350 kusů dobytka, včetně telat a kolem 20 kusů kvalitních plemenných býků.V současné době se na farmě chová v průměru 1300 až 1350 kusů dobytka, včetně telat a kolem 20 kusů kvalitních plemenných býkůZdroj: se souhlasem Farmy Milná

Právě péče o krajinu a zodpovědné zacházení je to, co je pro majitele Farmy Milná důležité. V minulosti zde tak vyrostla bioplynová stanice, kde zhodnocují píci z pastvin pěti rekreačních oblastí, které nelze obvyklým způsobem spásat. Důležitým prvkem je i zvelebování prostředí.

V rámci revitalizace krajiny tak zaměstnanci farmy vysadili v okolí přes šest set stromů, vybudovali soustavu dvou rybníků a tří tůní a obnovují křížky a boží muka, které byly kdysi součástí krajiny.

Důležitým milníkem byl pro firmu loňský rok, kdy Václav Valenta předal podíl svému vnukovi a současnému majoritnímu vlastníku a provoznímu řediteli firmy Jiřímu Valterovi.

Rozvoj v pěstování biologického obilí

„Třicet let rozvoje firmy ukazuje správnost zvolené cesty jak z historického hlediska, tak i co se týče daných podmínek k hospodaření,“ řekl provozní ředitel farmy s tím, že by se tak v dohledné době nemělo nic měnit.

Olomoucký obchod Mercatino. Zoltán Kollarovič
Olomoucké Mercatino. Nadšenec provozuje ráj „z druhé ruky“ s italskou inspirací

„Vývoj však probíhá dále, vyskytují se dílčí záležitosti, v poslední době zejména rozvoj v pěstování biologického obilí. Hospodaříme však v horské oblasti na trvalých travních porostech, jsme dobytkářskou farmou, a to je hlavní základ, který je předem daný. Záleží nyní na nás, jak dobře se s hospodařením vyrovnáme,“ dodal.