Plyšoví medvědi? Sýr Niva? Anebo soška zámecké věže? Určit jediný předmět, který by byl pro Český Krumlov typický stejně jako Eiffelova věž ve všech podobách pro Paříž coby suvenýr z cest, je obtížné i pro místní profesionální průvodce turistů.

Tím spíše, že když už turisty pošlou například pro talířek nebo hrneček s motivem českokrumlovského zámku, záhy zjistí, že to nebyla nejšťastnější volba.

Své o tom ví například průvodkyně rusky hovořících výletníků Dagmar Bohdalová. „Nedávno jsem se dívala, jaké suvenýry místní obchodníci lidem nabízejí, a zjistila jsem, že na keramických talířích, korbelech a hrnkách se vedle nápisu Český Krumlov skví erb braniborských markrabat. Ta mají s Krumlovem společné asi jen tolik, že Marie Anna z jejich rodu byla manželkou Jana Antonína z Eggenberku, syna Jana Oldřicha, jenž českokrumlovský zámek získal roku 1622 od císaře Ferdinanda II.,“ uvedla Dagmar Bohdalová. „Myslím, že jsou motivy, které by se na podobné předměty hodily více,“ podotkla průvodkyně.

Majitel firmy, která zmíněné suvenýry vyrábí, se však brání. „Chyba to není, spojitost erbu s městem je zřejmá,“ uvedl podnikatel, jenž si nepřál uveřejnit své jméno. Připustil však, že motivy, které propagační předměty dodávané do jednotlivých měst zdobí, nejsou dílem historiků, ale grafiků, kteří informace čerpají z odborných knih a internetu.

V obchodech se suvenýry však lze natrefit i na předměty, které mají s Krumlovem společného asi jen tolik, že je tady lze zakoupit. „Hodně turistů se mě ptá na to, proč tady prodáváme matrjošky. Odpovídám, aby se zeptali svých krajanů, proč je k nám vozí,“ zasmála se Dagmar Bohdalová.

Obdobné je to i s lázeňskými oplatkami nebo šperky z jantaru. „Typické jsou snad jen vltavíny a české granáty, tím spíše, že charakteristický způsob broušení granátu má své kořeny právě v Krumlově,“ řekla průvodkyně.

Ani to však prý není sázka na jistotu. „Zrovna nedávno mi jedna turistka z Petrohradu spílala, že si v Krumlově zakoupila prsten s českým granátem a po návratu domů jí kámen ze šperku vypadl. Když přišla do zlatnictví nechat si prsten opravit, dozvěděla se, že namísto granátu si koupila obyčejné sklo,“ uvedla pro příklad Dagmar Bohdalová.

Podle ní někteří obchodníci spoléhají na to, že výletníci ze vzdálenějších destinací se do města hned tak nevrátí, aby jim za jejich neférové jednání mohli vynadat a požadovat náhradu.

Prostředky, jejichž pomocí by bylo možné zamezit nabízení zboží, které k vytváření dobrého jména Českého Krumlova mezi turisty právě nepřispívá, však město nemá. „To disponuje pouze právy na užívání znaku, loga či vlajky města a také některých prodejních materiálů. Mezi ně patří třeba nedávno vydaná kniha Příběh města Český Krumlov,“ vysvětlila Libuše Smolíková z Destinačního managementu Českokrumlovského rozvojového fondu.

Možnost dozorování, ovlivnění anebo případné penalizace špatné informační či grafické úrovně suvenýrů a prodejních materiálů o městě však prý není právě s výjimkou případů zneužití symbolů města žádná. „Pokud se k nám dostane materiál s chybnými informacemi, můžeme pouze apelovat na výrobce, aby chybu odstranil, a upozornit průvodce, prodejce, případně další kompetentní osoby, že daný produkt neodpovídá skutečnosti,“ doplnila Libuše Smolíková.

Co si turisté vozí ze zahraničí?

Podle dostupných informací mají své typické suvenýry i některé zahraniční destinace:
Indonésie: batikované oblečení či tkané látky
Sardinie: tkané koberce a gobelíny, splétané šperky
Švýcarsko: miniatury kravských zvonců, alpské rohy

Jaký suvenýr by tedy Český Krumlov mohl správně a zřetelně reprezentovat po celém světě?

Tipem Libuše Smolíkové je sýr Niva, jehož výroba má ve městě letitou tradici. Kromě klasických balení tohoto produktu, známých z běžné prodejní sítě, případně celých bochníků sýra, však žádné dárkové série Nivy v současné době k mání nejsou.

„Nicméně nás těší, že je tento sýr vnímán jako jeden ze symbolů Krumlova. I na základě tohoto podnětu budeme uvažovat o tom, že bychom do budoucna v Českém Krumlově nabízeli malou sérii speciálně balené Jihočeské nivy, aby byla pro turisty nejen chutným pokrmem, ale i vkusným dárkem z cest,“ sdělila Marta Faktorová, PR manažerka společnosti Madeta, jež tento plísňový sýr vyrábí.

Otázku Jaký suvenýr je pro Český Krumlov typický nemá ráda ani mladá prodavačka z obchodu se suvenýry, který se nachází v českokrumlovské Široké ulici.

„Najít vhodnou odpověď je vždycky nejhorší,“ potvrdila žena, jež si nepřála uveřejnit své jméno. „Někdo kupuje magnetky se symbolem Krumlova, jiní zase hrnečky nebo talířky s českokrumlovskou zámeckou věží. Oblíbená jsou i dárková balení místního piva. Možná kdyby byla nějaká soška kašny na náměstí Svornosti…,“ zauvažovala prodavačka o vhodném krumlovském suvenýru.

Dagmar Bohdalová nejčastěji doporučuje šperky z vltavínů a českých granátů, případně obrázky s motivem Krumlova od místních umělců. „Turisté se sami ptají i po našem pohádkovém Krtečkovi, často kupují také české bonbony anebo perníčky s vyobrazením Krumlova,“ dodala Dagmar Bohdalová.

ANKETA: Jaký suvenýr je pro Krumlov typický?

Petr Dušek, Český Krumlov

Napadají mě jen plyšoví krumlovští medvědi, ty jsou pro město asi nejtypičtější. Pak už jen klasické suvenýry, jako jsou pohlednice se snímkem zámku.

Eva, Český Krumlov

Myslím, že se tu prodávají hlavně suvenýry, které si turisté mohou koupit i v kterémkoliv jiném městě Ale nic, co by symbolizovalo pouze Krumlov, tu podle mě k dostání není.

Renata Melecká, Český Krumlov

Vybaví se mi snad jen pohlednice a pak třeba hrneček se symbolem města. Viděla jsem i sošky zámecké věže, typickým suvenýrem z Krumlova jsou podle mě také medvědi.