Loni 1. března se v České republice poprvé zjistil covid-19. O jedenáct dní později zaznamenali první případ hygienici na jihu Čech. Prvním Jihočechem s diagnozou covid-19 byl Luboš ze Lhenic. Šofér autobusu na dálkových linkách v Německu. Jezdil pro českou firmu v okolí Mnichova.

S autobusem v Německu jezdil dva roky. Je více než jasné, že vir chytil právě v práci o někoho z cestujících. Dlouhých sedm týdnů se pak nemoci nemohl zbavit. „Tehdy nikdo pořádně nevěděl, co se mnou. Hygieniky či infekční lékaře měl na telefonu každou chvilku,“ vypráví. Měl štěstí, žádné následky mu nezůstaly. Je zdravý a covid-19 se stal součástí všedního života snad úplně každého. „Od samého začátku jsem měl lehký průběh,“ říká.

Manželka a dcera se tehdy ani potom od Luboše nenakazily. „Manželka normálně chodí do práce, dcera je na distanční výuce. Chodí do druhého ročníku střední ekonomické školy v Českých Budějovicích,“ popisuje. Luboš od začátku loňského léta na testy už nemusel. „A dokud nebudu muset, nechystám se tam,“ říká s úsměvem a jedním dechem dodává, že čeká na očkování. Rád by se někdy ještě podíval za české hranice.

Velká změna v jeho životě ale přesto nastala. V Německu musel skončit. Dálkové autobusové linky byly omezeny. Luboš byl naposledy v práci necelý měsíc někdy na podzim, pak vybíral dovolenou. „Sice jsem měl ještě nastoupit začátkem prosince, ale Němci přitvrdili opatření a už jsem do práce nemohl,“ dodává. Dostával šedesát procent platu. Jenže neumí sedět doma se založenýma rukama, a tak začal hledat jiné zaměstnání. Od začátku února pracuje jako řidič u ČSAD České Budějovice. Má tři linky na jihu Čech a nestěžuje si. Podmínky dostal výborné. Se svým autobusem na své linky vyráží ze Lhenic, kde s rodinou žije. „Musel jsem se přizpůsobit,“ říká šofér autobusu, který vyzkoušel i jiné profese.

Dodnes vzpomíná, že lidé v jeho okolí byli velmi vstřícní a sousedé se zajímali, jestli něco nepotřebuje. „Rozkřiklo se to rychle. Jsme malé městečko,“ dodává a na tehdejší „zaručené“ zprávy, že v době, kdy byl pozitivní, byl na plese dnes vzpomíná se širokým úsměvem na tváři.