Zdroj: DeníkAnebo je máte dosud nablízku, ale nezbývá chvíle si s nimi popovídat? Možná i oni čekají, až si čas najdete. A třeba za něco poděkujete, vyřídíte vzkaz nebo jen tak obyčejně pokecáte. Zatím to odkládáte na „někdy“, ale to nemusí přijít.

Vzpomínáte na své prarodiče? Co by asi řekl děda na vaše podnikání, na to, že jste postavil dům nebo že máte spokojenou rodinu? Zapomněli jste si říct babičce o recept na ty nejlepší koláče? Možná je ještě čas.

A co vaše děti? Chtěli byste jim sdělit něco důležitého, ale nějak to z očí do očí nejde? Možná je ve vás touha, čím mají být, jací z nich mají vyrůst dospěláci. Když jste naposledy mluvili se svým synem, skončilo to hádkou. Přemýšlíte, proč tomu tak je? Třídíte si myšlenky, s čím poslat děti do světa?

Řekli jsme si, že s tím zkusíme něco udělat. Požádali jsme různé osobnosti a vyzýváme i „obyčejné“ lidi, ať sednou a napíšou dopis. Dopis pro svého tátu nebo mámu, babičku či dědečka, svým dětem. Dopisy pro své blízké bude náš Deník publikovat, dokud je budete psát. Zatím máme archiv dopisů z minulých let, napsali nám lékaři, manažeři, spisovatelé, herci, sportovci i „obyčejní lidé“. A my vám jejich mnohdy za srdce beroucí slova od dneška do vyčerpání zásob budeme v Deníku nabízet. Třeba jen proto, abyste si na své blízké vzpomněli.

Neváhejte, možná právě váš dopis pomůže setkání jiných lidí, kteří zatím nenašli dost odvahy vyřešit i lety dávno promlčené křivdy. Ještě je čas.

Dopisy posílejte, prosím, na e-mail: dopisyrodina@denik.cz a na adresu: VLTAVA LABE MEDIA a.s., Deník – dopisy, U Trezorky 921/2, 158 00 Praha 5. Děkujeme všem předem.

V úctě ke všem otcům, matkám, synům i dcerám, Váš Deník.