Syndrom vyhoření je termínem, který v současnosti partnerské poradenství nezná. Světová zdravotnická organizace (WHO) ho definuje jako důsledek chronického stresu na pracovišti, který nebyl úspěšně zvládnut a který se vyznačuje pocity vyčerpání, nedostatkem energie, zvýšeným duševním odstupem od zaměstnání nebo pocity negativismu či cynismu souvisejícími s prací. „Je to stav, kdy nemáte energii psychickou ani fyzickou a podlehnete přesvědčení, že nic nemá smysl. Člověk je bez motivace, bez síly, bez cíle, všechno je šedivé a černé,“ vysvětluje kouč partnerských vztahů Karel Chába.

Partnerská hádka. Ilustrační snímek
Jak na vztek ve vztahu? Vytyčit hřiště a vysvětlovat, radí odborníci

Čím více energie člověk do své práce vložil, tím větší prázdno se v případě vyhoření rozprostře v jeho mysli. „Stejně to funguje i ve vztazích,“ pokračuje kouč. „Pokud je váš život postaven na jediném pilíři, kterým je vztah, pak se může stát, že tzv. vztahově vyhoříte.“

Bohužel, udržování spokojeného vztahu vyžaduje ustavičnou práci a v některých životních etapách pro ni lidé těžko hledají volnou kapacitu. Nároky dorůstajících dětí a snaha udržet životní úroveň si vybírají daň právě na partnerském životě. „Musím říct, že jsem cítila hluboký soucit,“ svěřuje se psycholožka a psychoterapeutka Radana Rovena Štěpánková, „když u mě seděl pár se vztahovými problémy a zároveň chutí je řešit, avšak říkali, jak usilovně musejí pracovat, aby pokryli náklady obyčejného života s dětmi. Obávám se, že s nastávající ekonomickou recesí to bude častější a častější. Na budování vztahu musejí mít lidé energii a čas.“

Stereotypy bez duše

Příznaky vyhoření
Psychická i fyzická únava
Potíže se soustředěním
Problémy se spánkem
Podrážděnost a změny nálad
Pocit beznaděje a zmaru
Nedostatek motivace ke zlepšení vztahu

Příčiny vyhoření ve vztahu mohou být různé a jsou závislé i na aktuální fázi vztahu. Obecně můžeme říct, že k vyhoření mezi partnery vede stereotyp, rutina a zapomenutí na vnímání křehkosti vlastní duše i vztahu. „K vyhoření dochází i tehdy, když mizí polarita a sexualita, ať z důvodu konfliktů, nebo proměny partnerů v kamarády či spolubydlící,“ říká psycholožka a dodává, že bychom neměli zapomínat ani na zdravotní a psychickou kondici partnerů.

Nebezpečné je dělání kompromisů, v nichž není spokojený vlastně ani jeden z partnerů. Aby se lidé vyhnuli hádkám, radši dělají falešné kompromisy a projevují ohleduplnost za každou cenu. Tudy vede cesta k vyhoření sama ze sebe, k zapomenutí na svou individualitu a neschopnost přijmout odlišnost druhého. „Člověk nemá dostatek odvahy udělat něco pro sebe, a dokonce ho ani nenapadne, že by se mohl věnovat svým pocitům. Musím říct, že se s tím setkávám poměrně často. Přijdou ke mně lidé okolo čtyřiceti let a řeknou mi, že se nikdy nezabývali sami sebou, dělali jen to, co se od nich očekávalo, co bylo v programu a v plánu,” upozorňuje Štěpánková.

Pro pomalý sex je klíčové pochopit, že mužská a ženská sexuální dynamika je odlišná.
Pomalý sex uzdravuje vztahy. Zapomeňte na představy a ponořte se do svého těla

Během dvou let, kdy nás pandemická opatření uzamkla uvnitř bytů a domů někdy na celé měsíce, dřímající problémy leckdy eskalovaly a proměnily láskyplné přístavy bezpečí v bojiště. Syndrom vyhoření ale mohl mnohde teprve vzniknout, když se v důsledku nadbytku času začaly objevovat opakující se konflikty a nepohoda. Vše bylo navíc umocněno strachem ze ztráty zaměstnání, špatným životním stylem, stresem a nedostatek spánku. „Abychom vůbec mohli něco měnit a třeba i uzdravovat, potřebujeme mít dostatek životní energie. Takže když přijde pár, který nemá čas vůbec na nic, je vyčerpaný a unavený, sama sebe se ptám, co může psycholog vlastně dělat. Takový pár všechnu potenci smění za přežití,“ krčí rameny Štěpánková.

Barometry partnerství

Některým těžkostem života lidé čelit zkrátka musejí, řadu z nich si ale vytvářejí sami. Obvykle pokrouceným vnímáním hodnot, podléháním společenskému tlaku a reklamě bez dávky soudnosti či nedostatečným důrazem na nutnost dobrých mezilidských vztahů a na budování kvalitního rodinného zázemí. Když je ucpaná toaleta, zavoláte instalatéra, když nesvítí světlo, zase elektrikáře. A když nefunguje duše? V minulosti lidé psychology nenavštěvovali. Dnes se na jejich pomoc čekají předlouhé pořadníky.

Odbornou pomoc však stále vyhledá pouze zlomek těch, kteří by ji opravdu potřebovali. I dnes u nás panuje předsudek, který se s odborníky v oblasti psychologie pojí. Profese psychologa a psychoterapeuta však není primárně určena k tomu, aby nám radili. Ruku na srdce, dobré rady často ani slyšet nechceme.

Stále podléháme stereotypní představě, že peníze jsou mužská záležitost a kdo je má, má právo rozhodovat.
Neživíš? Tak nepřepínej. Jak ve vztahu řešit finance

V současnosti se hojně používá sousloví – vědomé vztahy. To zahrnuje poznání sebe i druhého, vnímání vlastních emocí a prožitků, schopnost sdílet a spolupracovat či vytvářet v páru bezpečné a důvěrné prostředí. V takovém vztahu se mohou lidé uzdravovat. „Práci začínáme uvědoměním si, v jakém stavu se partnerství nachází. Pokud ještě zůstala láska, něžnost a sexuální přitažlivost, můžeme na vztahu dále pracovat, protože právě tyto hodnoty odlišují partnerství od spolubydlení. Inventuru by mělo doplnit také zkoumání stavu úcty, respektu, spolupráce, pochopení, péče a důvěry,“ uvádí psycholožka.

„Nikdy jsem nezažila syndrom vyhoření. Domnívám se, že je to jednak láskou k životu a k lidem, ale také úctou k vlastní životní energii, nasloucháním vlastním potřebám a uměním rozlišovat, kdy potřebuji být sama, kdy relaxovat a kdy se věnovat rodině a blízkým. Vědomě jsem se rozhodla dodržovat motto: Miluj bližního svého jako sebe samého. Platí to jako univerzální recept pro život na Zemi,“ uzavírá Štěpánková.