Proč jste začala spolupracovat s Debrou? To kvůli Jitce Čvančarové?
Musím říct, že znám déle a asi i lépe Liběnu Rochovou. V době, kdy jsem soutěžila v Miss České republiky, byla její dvorní návrhářkou, mám k ní velmi blízko. Byla vždycky ohromně milá, krásná žena, mému srdci velmi blízká. Ona mi v tomto ohledu otevřela oči. Podílela se na různých kolekcích triček pro organizaci Debra, které navrhovala s Lukášem Musilem. To propojení přišlo přes její přehlídky, které zachycovaly, jak je nemoc motýlích křídel křehká. Díky této umělecké části organizace jsem se dokázala vcítit do kůže dětí, žen a mužů, kteří se v životě s touto nemocí setkali.

Takhle soutežila Aneta Vignerová a Petr Kolečko v soutěži na Primě:

Zdroj: Youtube

V čem jsou zmíněná charitativní trička pojmenovaná NADOTEK speciální?
Vypadají jako trička naruby. Tím, že pacienti mají kůži opravdu křehkou, jako motýlí křídla, jsou pro ně veškeré švy nebo visačky uvnitř triček nepříjemné. Nám, kdo máme kůži normální, nedochází, jak je pro ně těžké nosit třeba jen obyčejné tričko! Trička by tedy měla působit i jako osvěta, abychom se lépe vcítili do problematiky.

Přiměla jste i manžela, aby vstoupil do týmu pomoci. Nechal se přesvědčit snadno?
Určitě. On sice nevypadá, ale má citlivou povahu a srdce na dlani. Samozřejmě mi věří, a díky mé spolupráci s Debrou měl možnost se s jejich činností seznámit blíž a chytlo ho to, stejně jako mě. Když se pak dostal s dalšími celebritami do soutěže Na lovu, vyhrál tehdy určitý obnos peněz, který bez váhání daroval právě Debře.

Denisa Nesvačilová
Denisa Nesvačilová vystřízlivěla: Pár přátel mě zklamalo, ale kraviny neřeším

Byla to jeho iniciativa, vy jste ho nepřesvědčovala?
Každý z nich měl možnost si vybrat, komu chce své peníze věnovat, on neváhal a první ho napadla Debra. Ti z toho byli samozřejmě velmi nadšení.

Organizace Debra slaví dvacet let. Vzpomenete si, jak jste vy slavila svoje dvacáté narozeniny?
To už je hodně dávno a v té době to určitě byla trochu divočina. Večírek, kde si člověk užíval… Bylo to určitě velkolepé. Dneska jsou mé narozeniny poklidnější, už jsem přece jen něco prožila a party život je tak trochu za mnou.

Aneta nedá na svého Jiříka dopustit:

Jedny narozeniny máte aktuálně za sebou, váš syn Jiřík slavil čtyři roky. Kdo oslavy více prožívá, vy, nebo on?
Myslím, že on. Ale díky tomu, jak moc si to užívá, strhává nás s sebou. Jeho otevřenost a upřímnost je něco tak krásného a srdečného, že ani nejde necítit všechno s ním.

Dům byl plný dětí?
To úplně ne, Jiřík byl po nemoci a my museli vše odložit o týden později. Nakonec slavil s bratry, se svým bratrancem, sestřenicí… spíše v takovém rodinném kruhu. Přece jen jsou všude samé viry, provirování, nemoce, takže plný dům dítek jsme nechtěli riskovat. Stačí školka, ze které pořád něco nosí domů a ani my se tomu nevyhneme.

Agáta Hanychová a Miroslav Dopita
Hvězdné svatby 2023: Šokovali Hanychová, Vignerová i Brzobohatý, zářila Kvitová

Vypadá to, že je syn ve fázi nadšení ze superhrdinů… Je to tak?
Ano, superhrdiny má rád, ale i Elsu a Annu. Vysvětluji mu, že nejsou jenom kluci panáčci, ale i postavičky mají své hrdinky, a že se do sebe různě zamilovávají. Právě u své sestřenice viděl Elsu a Annu, milují tenhle animák. Jiřík to umí krásně a velmi dramaticky také zahrát a zazpívat, což je hrozně milé. Oblékne se do Spidermanova obleku a u toho zpívá písničky z Ledového království. (smích)

Má tedy pěvecký talent?
Nevím, jestli se tomu dá říkat pěvecký talent, ale určitě je společenský typ. Baví ho to a nedělá mu problém, což mě mile překvapuje. U většiny dětí kolem totiž vidím, že jsou spíše introvertní, ale náš Jiřík je velmi společenský a to je fajn.

Koho z vás v něm vidíte víc?
Ač to může působit, že vypadám dominantně, není to pravda. Jsem víc introvert a to Jiřík není, tudíž myslím, že je povahově víc podobný Peťovi. Těžko říct, ono se to u dětí mění, tohle nedokážu úplně odhadnout. Ani doma neděláme, že bychom řekli: „Jééé, tohle dělá přesně po tobě…“

Aneta Vignerová
Aneta Vignerová se rozpovídala o mateřství: Bylo pro mě hodně náročné

Jsou pro syna máma s tátou superhrdinové?
Superhrdinové asi ne, to zřejmě umí rozlišovat. Myslím, že jsme pro něho něco jako ochránci, ví, že doma je v bezpečí, nebo v to alespoň věřím. Když vidím, že má z něčeho strach nebo nad něčím přemýšlí, přijde za námi a chce být u nás. Tudíž věřím, že nás bere jako oporu a utíká do bezpečí právě ke svým rodičům.

Čtyři roky jste matka, nemyslíte si, že mámy jsou jistým způsobem i superhrdinky?
Určitě! Hlavně je to pro ženu úplně jiná, nová role. Ale každá maminka ji asi vnímá jinak. Každá po svém, ale superhrdinkami jsou všechny ženy. Postupem času vidím určité věci také odlišně, jako vyzrálá žena. Mohu už posuzovat, jak to měla moje maminka, což je zajímavý pocit, mít takové srovnání.

Sama tu změnu cítíte? Proměnilo vás mateřství hodně?
Jenom ku prospěchu věci! Díky synovi poznávám spoustu svých skrytých vlastností. Otevřel ve mně větší citlivost a ukázal mi, co je opravdu důležité. My dospělí už máme kolikrát všechno pojmenované, řešíme různé předsudky, vymýšlíme své výmluvy, ale ten malý dětský mozek ne, on opravdu řeší jenom věci, které jsou momentálně důležité. A možná to tak v životě má být, že se člověk nemá příliš obklopovat tím, co bylo nebo bude, ale žít přítomností. Tohle jsou věci, které jsem dříve zase tolik nevnímala.

Aneta VignerováAneta Vignerová s manželem Petrem Kolečkem na charitativní akci pro Debru.Zdroj: Profimedia

Je něco, co vás na mateřství i mimořádně překvapilo?
Ta nesmírná láska! Takovou lásku, jakou miluje máma své dítě, jsem v životě nezažila a také obrovský strach a obavy o dítě. Toto asi člověk tolik nemá do doby, kdy je sám za sebe. S dítětem tyto věci přijdou automaticky a jsou intenzivní.

Jste úzkostlivá matka?
Nevím, těžko říct, na to by možná spíš dokázal odpovědět Petr. Mě samotnou by to zajímalo, protože se snažím být Jiříkovi kamarádkou. Pokouším se s ním povídat na takové úrovni, aby vše chápal, aby věci pro něho nebyly nesrozumitelné, složité a podávám je hravou formou. Díky němu jsem se naučila trpělivosti. Když se dítě dvacetkrát na něco ptá, zatímco pracuju, nebo se začne vztekat, mám tendence bouchnout. Už jsem se ale naučila, jak to dělat jinak, a jdu se vydýchat vedle do pokoje. Je dobré promluvit o tom s tím malým dítětem, i když jen čtyřletým, je prima si to říct. Mně se uleví, on to lépe pochopí… Rok od roku se vše lepší.

Zjevně vás trpělivosti učí oba vaši muži…
Určitě, vím, na co narážíte. Ať se mi v životě stalo cokoli, šlo vlastně o nejhorší i nejlepší školy mého života.

Denisa Nesvačilová
Denisa Nesvačilová je po nepříjemných zkušenostech ráda, že nebude hrát mrchu

Blíží se výročí vaší svatby. Máte už oslavovací plán?
My máme hodně plánů. Děláme si život teď pořád hezký… Jiřík už je větší, navíc máme na Moravě babičku, která hlídá, pokud vyrážíme na delší cestu nebo za prací. Také Péťova maminka s tatínkem hlídají. Jiříček je má všechny moc rád, proto i my máme víc času na sebe. Přece jen je do určitého věku dítěte na něj matka více fixovaná a partnerský vztah jde malinko bokem. Dá se to jistě skloubit, ale ne vždycky. Nám se tohle právě jednu dobu úplně moc nedařilo…

Nyní ale vypadáte šťastně…
Teď jsme si to pěkně nastavili, tak přirozeně, a vše se hezky vyvíjí. Jezdíme různě na výlety, cestujeme, máme další plány. Chceme se vydat s Jiříkem i na dovolenou. Na výročí byl plán vyrazit někam dál, anebo jít na večeři. Nemáme to tak, že jsou-li narozeniny, výročí nebo Valentýn, slaví se, snažíme si dělat žití hezké pořád.


Nahrává se anketa ...

Na Českém plese jste nedávno vypadali úplně jako ve svatebním…
Nebyl to samozřejmě vůbec žádný záměr! Možná trochu mohly šaty evokovat svatební oblečení. Potom jsem si říkala, že kdyby na to přišlo, trochu nám tohle hrálo do karet. Vysvětlím… V bílých šatech jsem svatbu neměla, tak si to člověk vynahradil na plese. Ale není to tím, že bych nějak smutnila, že jsme se brali „jen“ na radnici. Ono to bylo v něčem hrozně vzrušující a vzhledem ke všem těm situacím, k nimž došlo a jak se vyvíjely, to bylo vlastně hrozně prima. Spontánní, jako všechno kolem.

Druhé dítě nemáte na pořadu dne. Chcete se zase více věnovat své práci. Nebo ne?
Po těch čtyřech letech, kdy je Jiřík velký parťák a chce být samostatný, už to není úplně rutinní každodenní péče, mám najednou větší prostor pro sebe. Byla by škoda, abych seděla jen doma. Chci se podílet na chodu domácnosti, a hlavně začít dělat věci, které mě baví, a zase se trochu adaptovat zpátky i na modeling. Mám své vnitřní ambice a poptávka po nich je. Je to celkem přirozené, protože zralé ženy jsou pro řadu tvůrců, návrhářů… cílová skupina, ty, které kupují. Na dělání díry do světa je už pozdě, to je cesta pro mladé slečny, ale v rámci toho našeho malého trhu jsem moc ráda za nabídky a trend zralých žen vítám.