Lukáš Vaculík: Bál jsem se, co zákaz kouření udělá s mým tělem

Skončilo vám rušné období. Loni jste točil seriál, k tomu jste hrál divadlo a ještě natáčel rodinnou komedii Tady hlídáme my. Váhal jste přijmout roli v tomto filmu?
Spíš jsem váhal z časových důvodů, ale jinak jsem byl za tu nabídku rád. Točit volné pokračování je totiž výzva hlavně pro tvůrce. Aby nespadla laťka někam dolů. To byl úkol, se kterým se musel popasovat autor scénáře a režisér Juraj Šajmovič, na kterého jsem se velmi těšil, stejně tak na Jitku Ježkovou a další kolegy, které mám rád a se kterými je mi fajn.

Celý film se natáčel na Šumavě. Ocenil jste to jako lyžař?
Vůbec ne. Na lyže nebyl čas. Jediné, k čemu jsem se dostal, bylo běhání. Zjistil jsem, že režisér Šajmovič má stejnou zálibu, jenom s tím rozdílem, že on běhá o pár let déle než já. Když jsme se potkávali uprostřed lesa, bylo to pro mě dost deprimující. On mě čile pozdravil a zeptal se, jak se mi běží, a já nebyl schopen popadnout dech a říct mu ani ahoj. Na tomhle natáčení se potvrdilo, že Šumava je krásná nejen v zimě, ale i v létě. Na léto jsme se tam všichni odstěhovali. Štáb i herci. Žili jsme tam, nikdo neodjížděl a bylo nám tam hrozně dobře. A za to můžou hlavně lidi ze štábu, kteří vytvořili pohodovou atmosféru. Byli jsme jako taková velká spokojená rodina.

Lidé si myslí, že bereme miliony, říkají slavné české herečky

Ve filmu vychováváte s Jitkou Ježkovou dceru Kačku (Veronika Divišová). Jak probíhá taková filmová výchova mladé dívky, která nejvíc naslouchá svému psímu rádci?
Taková výchova jde úplně sama. Kačka ve filmu je velmi empatická, inteligentní a v mnoha věcech daleko chytřejší než její rodiče. Takže když se do výchovy zapojí i její pes Hugo, zjistíte, že je dítě v těch nejlepších rukou. Tedy vlastně v tlapkách.

Jaké bylo shledání s Veronikou po devíti letech na place? Tenkrát, když jste točili jedničku, jí bylo sedm let.
Úplně v pohodě, vůbec jsem ji nepoznal. Na place najednou byla mladá slečna. Když jsem se jí představoval, myslela si, že si z ní dělám legraci. Pak jsem ji poznal podle očí. Hrálo se mi s ní skvěle. Bylo to, jako by skončilo natáčení jedničky včera. Setkání to bylo milé a jsem rád, že jsem tuhle proměnu kolegyně před kamerou mohl zažít. Nestává se to každý den. Bylo až dojemné, jak ji vítal jezevčík Hugo. Ten ji na rozdíl ode mě poznal hned.

Říkal jste, že to bylo setkání po devíti letech. Kolik je vlastně Hugovi let?
Hugovi je dnes čtrnáct. Je už v důchodu. Ale na plac jezdil jako poradce dohlížet na svého mladšího psího kolegu, který ho ve dvojce zastoupil.

A jak „nový“ Hugo obstál?
Kupodivu skvěle, protože ho měli režisér Juraj Šajmovič a producentka Beatriz Šajmovičová dobře zvládnutého. Dokonce bych řekl, že poslouchal jako na drátkách, na rozdíl od nás, dvounohých herců.

Když řeknu Tady hlídáme my, co se vám první vybaví?
Legrace, pohoda, a hlavně jezevčíci Hugo a Aisha, kteří by nás možná, kdyby bylo nejhůř, asi pohlídali.

Lucie Borhyová přemýšlela, že to v Česku zabalí a odjede. Změnila názor

Stydíte se ještě někdy? Některé scény ve filmu s Jitkou Ježkovou jsou celkem odvážné.
Neřekl bych odvážné, je to přece jenom rodinný film. Myslím si, že jsou spíš decentní a hozené do nadsázky. Navíc se s Jitkou známe hodně dlouho. Všemi těmi scénami jsme se spíš prochechtali. K nějakému studu nebyl důvod.

Celou dobu se bavíme o filmovém vztahu rodič–dítě. Jaká je skutečnost? Co váš syn? Už má pubertu za sebou?
Já doufám, že z ní nikdy nevyroste.

Potatil se?
To nevím. Ale děti už odmala hodně vnímají, jak se chováte, co říkáte, co si myslíte. Nasávají to jako houba. Takže nějaká stopa Vaculíka seniora v mém synovi asi bude.

Jaký spolu máte vztah?
Troufám si říct za nás za oba, že dobrý. Baví nás být spolu. Strašně rád s ním cestuju. Já jsem nadšený, že za mě všechno vyřídí, a on se může potrhat smíchy, když mě vidí, jak se snažím něco v cizí řeči zařídit já. Je moc dobrý parťák a má smysl pro humor. Jsem s ním rád.

Jaký jste byl v jeho věku?
Rozhodně zabržděnější. Zajímal mě jenom sport – a člověk si chtěl užívat života. Z toho období si pamatuju jenom roztlemené tváře, v jednom kuse jsme se smáli. Nynější generace je určitě vzdělanější, jazykově vybavenější, má větší rozhled, ale chybí mi tam trochu odvázanosti, praštěnosti. A toho má naštěstí můj mladej dostatek.

Zaklínač Henry Cavill se svěřil, že mu jeho pes zachránil duševní zdraví

Nedávno jste prozradil, že jste přestal kouřit. Byl to strach o zdraví?
Nikdy jsem nebyl člověk, který by chodil pravidelně k doktorovi. Jednou jsem tam zašel a doktor mi hned zakázal kouřit. Tak jsem ho poslechl. Bál jsem se, co to udělá s mým tělem. Protože mi to řekl doktor, hlava kupodivu poslechla úplně bez problémů. Ale pravda je, že mi to voní pořád.

Co vy a herecké ambice?
Víc než těšení se na nějakou konkrétní roli je pro mě být ve společnosti lidí, se kterými jsem buď vyrůstal, nebo s nimi rád pracuji. Prostě být tam, kde je mi dobře.

Jana Fikotová