Předchozí
1 z 7
Další

Důl Hraničná zprivatizovali srdcaři

Existují lidé, kterým se podzemní dobrodružství a hry na jeskyňáře a horníky staly celoživotním koníčkem. Nebo dokonce profesí. Věnují volný čas i rodinné úspory objevování, mapování a zpřístupňování opuštěných důlních děl veřejnosti.

„Majitel dolu“, to zní honosně. Skoro jako uhlobaron. Krnovský potápěč Jan Pokorný s několika přáteli jsou vlastníky zaplaveného dolu Hraničná. Řadu let tvrdě pracovali, aby staré důlní dílo zpřístupnili veřejnosti. Díky nim je exkurze do historie hornictví v Hraničné dostupná každému.

Tajemné místo v Beskydech podle Kaczi. Andělská máma, která dohlíží na celé údolí a vzbuzuje dojem ochrany.
Tip na výlet: Relax pod Andělskou mámou, kam turista zavítá jen zřídka

Potápění v tomto zaplaveném podzemním labyrintu je vyšší level. Takový zážitek už je vyhrazený zkušeným potápěčům s licencí. Musí mít pojištění, odvahu, technické vybavení a lékařskou prohlídku.

„Nejsem speleolog, geolog ani horník, ale potápěč. Kamarád je šutrák a zaměstnanec Diama. V roce 2014 dostal nápad, že bychom mohli společně zprivatizovat zaplavený důl a propojit tam geologii, historii a potápění. Asi jsem zrovna samou nudou neměl co dělat, že jsem mu na to přikývl. Důl vlastníme jako čtyřčlenný spolek Rychlebská báňsko-historická. Je to zkolaudovaná stavba. Máme od Českého báňského úřadu povolení, že v tomto podzemním objektu se může pod vodu,“ vysvětlil Jan Pokorný, jak potápěč přijde k zaplavenému dolu.

Souboj s Luciferem na sopce

Nad Roudnem se tyčí vyhaslá sopka Velký Roudný. Těsně pod vrcholem je puklý stolový kámen. V puklině je prohloubenina, která připomíná otisk lidské nohy. Přestože leží na kopci, i v nejsušším období se v ní drží voda. Dávná pověst je zřejmě inspirována vulkanickým původem hory. V době, kdy ještě Pánbůh chodil po světě, usadili se na Velkém Roudném čerti, kteří rozhazovali do okolí žhavé balvany a dštili síru.

Letní deník - logo 2022Zdroj: DeníkNavíc ještě šířili bezbožnost a prostopášnost. Zbožní lidé si vymodlili boží intervenci. Pánbůh vyzval Lucifera na souboj přímo na stolovém kameni. Oba měli obrovskou sílu, takže se při přetlačování se obtiskla do kamene jak boží noha, tak škrábance od ďábelských drápů na Luciferově zadní končetině. Zpočátku byl souboj vyrovnaný, ale pak se Bůh naštval a knockoutoval Lucifera. Mrštil jím o zem tak silně, že po něm zbyla jen smradlavá díra do pekla. Do ní naskákali všichni čerti, kteří prováděli záškodnické katapultáže balvanů. Pekelný portál, kterým čertovská pakáž opustila Velký Roudný, je sopečný jícen na severozápadě vulkánu.

Puklinu stolového kamene způsobil dopad sopečné pumy, neboli balvanu, který vulkanická exploze vyvrhla do výšky. Voda, která se drží v boží šlépěji je tak trochu fyzikální záhada. Rozhodně se nejedná o běžnou kaluž dešťových srážek. Pravděpodobně zde dochází ke kondenzaci vodních par, nebo se v pórezní hornině vytvořil specifický vodní režim.

Panský kopec - Bernartice nad Odrou

Nedaleko Bernartic nad Odrou se vypíná Panský kopec. Dnes jeho vrchol zdobí kaplička, posezení pod stromem a pamětní kámen, a také zvonička na přístupové cestě k vrcholu. O Panském kopci se traduje pověst spojená s petrklíči, jejichž květy mají žlutooranžovou barvu a nikde jinde než tam prý nerostou.

V místě, kde se petrklíče vyskytují, údajně kdysi stávalo město Starý Jičín, konkrétně kostel a několik chalup. Kostel se však i s chalupami jednou propadl a lidi, kteří se tady přišli podívat, zjistili že pod zemí vede chodba z hradu Starý Jičín až do Štramberka. Místo tak zůstalo neobydlené, stoji na něm jen ta kaple.

Slezští rytíři spí v hoře Velká Čantoryje

Pověst o Blanických rytířích každý zná z vlastivědy. Málokdo ale ví, že až bude lidem ve Slezsku nejhůře, vstanou rytíři spící v útrobách hory Velké Čantoryje, svolají svá vojska a vyjedou na pomoc. Tak praví jedna z legend, která se k hoře váže. Zdá se tedy, že nejhůře ještě není, protože rytíře v okolí Třince, Těšína či Jablunkova lidé ještě nespatřili. Velká Čantoryje je nejvyšším vrcholem české části Slezských Beskyd.

Nabízí skvělé výhledy a je proto oblíbeným místem turistů. Kromě toho je po staletí opředena mnoha bájemi. Jednou z nich je pověst o tom, že na této hoře ryli čerti, což je prý také důvodem, proč hora získala své jméno.

Jiná verze, proč se hora jmenuje Čantoryje, pochází z období vpádu Tatarů na Moravu ve 13. století. Prý na vrcholu hory postavili tábor a jeden ze stanů patřil samotnému chánovi. Jeho stan se nazýval chantorium a podle legendy se podle něj jmenuje hora dodnes. Její vrchol s rozhlednou leží na hranici Česka a Polska. Je zde také skála, která připomíná kazatelnu. U ní se v 17. století scházeli evangelíci, aby uprostřed lesů tajně četli z bible.

O čem je urbex? Napoví Janské koupele

Češi začínají objevovat urbex, neboli adrenalinový koníček na hraně zákona. Spočívá v dobrodružném objevování opuštěných nemocnic, letišť, továren, kasáren nebo třeba věznic. Zveřejňují pak nádherně tajemné a někdy až bizarní fotografie. Základní pravidlo urbexu je nic neničit ani neodnášet. Jen zážitky. A fotky zveřejnit bez uvedení konkrétní lokace, aby sem nevtrhly davy dalších dobrodruhů.

Pro představu o čem urbex vlastně je přinášíme reportáž z Jánských Koupelí, které jsou tak profláklé, že už nemá smysl něco tajit. Kdysi věhlasné lázně Jánské koupele ve Starých Těchanovicích byly po znárodnění největším střediskem ROH v tehdejším Československu. Od roku 1993 jsou prázdné a chátrají. Zdálo se, že svítá na lepší časy, když se jejich majitelem stal tenista Tomáš Berdych, ale z plánů sešlo. Pověstné světlo na konec tunelu by mohl přinést nový majitel Karel Ležatka, jenž by chtěl v místě lázeňskou činnost obnovit.

Matějovická jeskyně

Jedinou jeskyní Osoblažska je Matějovická jeskyně. Podle pamětníků bývaly pseudokrasové podzemní prostory mnohem rozsáhlejší, než je zmenšil zával. Turistické průvodce se o této kuriozitě zmiňují, ale značená stezka tam nevede. Od té doby Matějovická jeskyně není ani veřejnosti přístupná, ale ani uzavřená. Místní a fanoušci speleologie vědí, kde hledat vchod.

„Matějovická jeskyně v katastru Rusína má neoficiální režim: na vlastní zodpovědnost. Tak nám to vyhovuje. Ani nezazdívat vchod, ale ani jeskyni nepropagovat. Místní vědí, kde ji hledat, když chtějí na výletě zažít něco dobrodružného. Lze tam celkem bezpečně prolézt úzkým hrdlem do podzemí, tak proč jim v tom bránit. O turistický ruch tam ale rozhodně nestojíme,“ uvedl starosta Rusína Radek Bezděčík. Vstup není vidět z žádné cesty, nevede tam žádná značená cesta. Dál zůstává přístupná svým fanouškům, kteří ji navštěvují léta.

Rodrigezův hrob jako budoucí Macocha?

Jediné místo v České republice, kde můžete plout v podzemí na lodičkách, je Macocha. Budišov nad Budišovkou má vizi, jak přeměnit zaplavený břidlicový důl v podobnou atrakci s podzemní plavbou na lodičkách. Jezerní důl, kterému fanoušci trempinku a Foglara přezdívají Rodrigezův hrob, dnes navštěvují jen potápěči. Občas se k nim přidá nějaký báňský historik, otužilec, speleolog, přírodovědec nebo starosta.

Joy Adamsonová
Šikulové severní Moravy: Tito krajané přepisovali historii regionu

Starosta Budišova Patrik Schramm si navždy zapamatoval první lockdownovou sobotu 14. března 2020. Ten den poprvé přijal výzvu, aby si vyzkoušel šnorchlování v zaplaveném dole. Dnes už je starosta v Rodrigezově hrobu a v potápěčské partě jako doma. Voda v Rodrigezově hrobě má čtyři stupně. Starosta Schramm osobně plaval vedle nafukovací lodi s redaktorem Deníku. V jeho potápěčském suchém obleku se nedopatřením objevila maličká dírka, kterou mu natekla ledová voda do boty. Navzdory promrzlé noze pan starosta nevypadl z role průvodce zaplaveným podzemím.

Pokud se podaří realizovat projekt zpřístupnění zaplaveného doku, bude takový zážitek dostupný každému. Lodičky se spustí do jámy jeřábem, a turisté se do podzemí dostanou pohodlným schodištěm. Projedou se slednou štolou k místu, kde je konec dobývací komory zatopený. Odtud bude možné se novým překopem dostat do další komory a v ní obdivovat ty nejzajímavější artefakty dokladující těžbu břidlice. Dnes mohou výletníci a fanoušci břidlice navštívit Raabovu štolu v Zálužném, Muzeum břidlice a projít si naučnou stezku.