Proměna, kterou absolvovala v posledních dvou desetiletích Amazonie, je až neuvěřitelná. Tým vědců v nejnovějším článku vyčíslil, jak velkou plochu pralesa a jaké množství jeho obyvatel již ohrozily požáry a masivní odlesňování. Čísla jsou děsivá. „Odlesňování a lesní pořáry zasáhly tisíce rostlinných a živočišných druhů, včetně 85 procent ohrožených druhů v regionu," shrnuje výsledky vědeckého bádání web Science News.

Jedna z mohyl v Poverty Point
Prvotní Američané byli zdatní inženýři. Jejich mohyly ukrývaly překvapení

Odlesňování a pokračující období sucha v povodí Amazonky se v posledních dvou desetiletích podílí na stále častějších lesních požárech. Ty jsou silnější a zasahují i místa, kde dříve nehořelo. Obzvlášť silná série požárů potrápila území Amazonie v roce 2019. Čím hlouběji do deštného pralesa se oheň dostává, tím ovlivňuje životy více rostlin a zvířat. „Stále více druhů, včetně mnoha ohrožených, se poprvé setkává s plameny. Jenže vzhledem k tomu, že jsou pro tyto druhy lesní požáry novinkou, důsledky pro ně mohou být závažné," upozornil pro web Science News ekolog Arie Staal z Utrechtské univerzity.

Požáry se mohou stát příčinou úbytku populace některých druhů či dokonce jejich vyhynutí. Týká se to rostlin i zvířat. Jejich zkáza by znamenala pohromu pro celý svět. „Biodiverzita zvyšuje odolnost lesa vůči suchu. Čím víc se rozšiřuje oblast zasažená požáry, tím více nejen území, ale i schopností vyrovnat se se změnou klimatu Amazonie ztrácí," shrnul Staal.

Mrazivé počítání

Cco přesně již požáry s biodiverzitou v Amazonií napáchaly, lze jen těžko říct. „Amazonie je obrovská oblast a je obecně nemožné, aby tam lidé šli a spočítali počet druhů před požárem a po požáru," nastínil jeden z autorů nově publikované studie Xiao Feng z Floridské státní univerzity v Tallahassee.

S kolegy se proto rozhodli, že škody spočítají jinak, aby dokázali upozornit na závažnost celého problému. „Vědci z Brazílie, Číny, Nizozemí a Spojených států prozkoumali, jak velká část území byla požárům vystavena. Nejdříve týmy sestavily mapy oblastí, kde žije 11 514 rostlinných druhů a 3 079 živočišných druhů. Vznikl tak nejkomplexnější soubor map pro Amazonii. Následně tyto mapy vědci porovnali se satelitními snímky amazonského pralesa z let 2001 až 2019," nastiňuje web Science News.

Ledu je v Grónsku čím dál méně.
Arktida taje. U Grónska se vynořil Nejsevernější ostrov

Mravenčí práce odborníků umožnila srovnání, jak se území, které zničily požáry, překrývá s oblastmi, kde žijí sledované druhy rostlin a zvířat. „Požáry zasáhly 190 tisíc kilometrů čtverečních pralesa, což je oblast zhruba o velikosti amerického státu Washington. Na poničeném území se před požáry vyskytovalo až 95 procent zkoumaných druhů zvířat a rostlin," uvádí web Science News.

Pro zasažená zvířata a rostliny sice spálené území tvořilo převážně pouze 15 procent z rozlohy, kterou v pralese celkově obývají. I tak jde ale o alarmující číslo. „Oheň zasáhl do života až 85 procent druhů, které jsou považovány za ohrožené, či kriticky ohrožené, tedy jim hrozí vyhynutí. Celkem jde o 264 druhů rostlin, 107 druhů obojživelníků a 55 druhů savců," shrnuje web Science News.

Obrana? Zmírnit odlesňování

Vědci se ve studii podívali i na to, v jakých letech požáry oblast Amazonie potrápily nejvíc. A zjistili, že v době, kdy byly zpřísněny podmínky pro odlesňování, bylo požárů navzdory suchému počasí méně. Naopak v čase, kdy se zákonná opatření uvolnila, a odlesňovalo se více, oblast deštného pralesa trápil ve větší míře i oheň.

Klíč k zastavení zkázy Amazonie tak drží v rukou politici zemí, ve kterých se prales nachází. „Účinně nastavená opatření na ochranu pralesa mohou zpomalit trend jeho ničení. A rovněž mohou mít zásadní význam pro oddálení přiblížení se k bodu zlomu v regionu. V tomto případě by bod zlomu znamenal, že se Amazonie promění v území podobné savaně," uzavírá server Science News.