„Tyto fragmenty organického materiálu, které se nacházejí severně od Antarktidy pod dnem Skotského moře, mohou být neocenitelné při mapování historie regionu – toho, co žilo v oceánu a v jakém časovém úseku,“ uvádí k novému objevu web Science Alert.

Sedimentární prehistorická DNA – označovaná jako sedaDNA – by podle vědců mohla přispět i k pochopení, jak v budoucnu ovlivní Antarktidu klimatické změny.

Erupce podmořské sopky u souostroví Tonga.
Úžasná podívaná. Dozvuky erupce sopky u souostroví Tonga rozzářily Antarktidu

SedaDNA se nachází v mnoha prostředích, včetně pozemských jeskyní a subarktického permafrostu, odkud se už podařilo získat sedaDNA starou 400 tisíc a 650 tisíc let. Nový objev je však ještě starší. „Jde o dosud nejstarší ověřenou mořskou sedaDNA,“ říká mořská ekoložka Linda Armbrechtová z Tasmánské univerzity v Austrálii. Výzkum byl publikován v Nature Communications.

Tříletý výzkum

Získanou DNA vědci extrahovali ze dna oceánu v roce 2019 a prošla komplexním procesem kontroly kontaminace, aby experti získali jistotu, že markery stáří v ní uložené jsou přesné.

Mezi dalšími nálezy tým objevil rozsivky (jednobuněčné fotosyntetizující organismy) pocházející z doby před 540 tisíci lety. To vše pomáhá vědcům získat přehled o tom, jak se tato část světa v průběhu věků vyvíjela.

Polární výzkumný tábor na Antarktidě.
Antarktida pod sebou skrývala tajemství. Vědci jsou z pokladu nadšení

Podle týmu přibývalo rozsivek v souvislosti se zvýšením celkové aktivity mořského života v oblasti Antarktidy, a k tomu docházelo v teplejších obdobích, z nichž poslední proběhlo ve Skotském moři asi před 14,5 tisícem let. 

„Jde o zajímavou a důležitou změnu, která souvisí s celosvětovým a rychlým nárůstem hladiny moří a masivním úbytkem ledu v Antarktidě v důsledku přirozeného oteplování,“ říká geolog Michael Weber z univerzity v německém Bonnu.

Poznáním minulosti k odhadu budoucnosti

Nová studie naznačuje, že zkoumání prehistorické sedaDNA může významně napomoci při studiu vývoje ekosystémů po stovky tisíc let, což vědcům nabízí zcela novou úroveň vhledu do toho, jak se oceány během věků měnily. Lepší pochopení dřívějších klimatických změn a reakce oceánského ekosystému na ně pak umožňuje vědě vytvářet přesnější modely a lépe předpovídat, co se bude dít kolem jižního pólu v budoucnu.

„Antarktida je z hlediska klimatických změn jedním z nejzranitelnějších regionů na Zemi a studium minulých a současných reakcí tohoto polárního mořského ekosystému na změnu životního prostředí je velmi naléhavé,“ uzavírají vědci v publikované studii.