Američtí vědci v uplynulých dnech zřejmě přepsali dějiny výzkumu hlavonožců. Tvrdí totiž, že nejstarší předek chobotnic obýval planetu o desítky milionů let dříve, než se dosud myslelo - a dokonce ještě před tím, než se na Zemi objevili první dinosauři.

Nově popsanému starodávnému tvorovi přidělili odborníci latinský název Syllipsimopodi bideni, což má být pocta prezidentu Joe Bidenovi. „Pojmenováním chtěli údajně složit Bidenovi poklonu za to, že je pro jeho působení v čele USA prioritou věda a výzkum," zmiňuje britský list The Guardian, který o objevu informoval mezi prvními.

Existenci předka dnešních chobotnic vědci dokládají fosilií starou 330 milionů let. Objevena byla už v minulém století v americké Montaně a od roku 1988 je uskladněna v Královském muzeu v kanadském Ontariu. „Po celá desetiletí ležela přehlížená v jedné ze zásuvek. Nedávno si na ní však paleontologové všimli deseti drobných končetin," popisuje počátky převratného výzkumu The Guardian.

Představa mořské panny z fantasy příběhů. Ilustrčaní foto.
Vědci zkoumají záhadnou mumii. Vypadá jako mořská panna

Po podrobném prozkoumání fosilie tým odborníků došel k závěru, že je pozůstatkem dosud neznámého předka chobotnic. A pokud mají pravdu, znamená to, že chobotnice jsou obyvatelkami Země mnohem déle, než se myslelo. Nově popsaný tvor Syllipsimopodi bideni totiž podle fosilie musel žít před 330 miliony let. Dosud se přitom tvrdilo, že nejstarší předek chobotnic žil před 240 miliony let. „Náš objev tím pádem zásadně mění sto let studia evoluce hlavonožců," podotknul jeden z autorů studie fosilie, paleontolog bezobratlých Christopher Whalen. Výsledky své práce vědecký tým shrnul v článku v magazínu Nature Communications.

Zjištění zároveň znamená, že předci současných chobotnic se na Zemi vyskytovali ještě v době, kdy dinosauři chodili takzvaně po houbách. „Počátek existence chobotnic se tak datuje ještě před érou dinosaurů," poznamenává list The Guardian.

Je to chobotnice, nebo ne?

Syllipsimopodi bideni podle fosilie měřil zhruba dvanáct centimetrů a na rozdíl od současných chobotnic, které mají osm chapadel, jich měl deset. „Pravděpodobně obýval mělké zátoky tropického oceánu," doplňuje The Guardian.

Umělecká rekonstrukce útoku megalodona na dvě menší velryby Eobalaenoptera
Jak ve skutečnosti vypadal megalodon? Podle vědců jde o pravěkou záhadu

Samotná fosilie je opravdu jedinečným kouskem. „Kromě několika míst na planetě je nález fosilie tvora s měkkými tkáněmi velmi výjimečný. Jde proto o velmi zajímavý objev. Posouvá hranice doby výskytu předků chobotnic mnohem dále," zhodnotil pro list závěry nově zveřejněného výzkumu zoolog Mike Vecchione z národního muzea Smithsonian. Vecchione nebyl součástí autorského týmu.

Jenže, jak doplňuje list Science News, ne všichni odborníci jsou přesvědčeni, že Syllipsimopodi bideni je skutečně tím, za co jej výzkumníci pokládají. „Podle paleontologa hlavonožců z Curyšské univerzity Christiana Kluga fosilie nepatří předkovi chobotnic. Podle něj totiž fosilii chybí část těla, která by s jistotou dokládala, že jde o příbuzného těchto hlavonožců," shrnuje list Science News.