Když se řekne dospívající, puberťák nebo teenager, většina lidí si představí odrostlejší dítě – náctiletou osobu, která hledá sama sebe a svoje místo ve světě. Která už vyrostla z dětských her, ovšem ještě nepatří do světa dospělých. Jak ale tvrdí nejnovější výzkumy a nová série stanice BBC, tuhle představu je v současnosti potřeba přehodnotit.

Nejnovější výzkum švýcarských vědců se přiklání k myšlence, že by škola měla ráno začínat později. Možnost přispat si totiž zvyšuje dospívajícím kvalitu života a zlepšuje fyzické i psychické zdraví.
Škola by ráno měla začínat později. Dospívající potřebují déle spát, míní vědci

Někteří odborníci se totiž začínají přiklánět k myšlence, že za adolescenty lze považovat i lidi ve věku kolem pětadvaceti let. „Vědci v posledních letech poskytli důkazy, že dospívání nekončí tím, že člověk už není náctiletý. Mladí lidé po dvacítce sice jsou často považováni za dospělé, neboť jejich tělo fyzicky dospělo, mohou volit, uzavírat manželství a mnozí už i pracují. Ovšem z mnoha hledisek dospívání pokračuje až do čtyřiadvaceti, pětadvaceti let,“ upozorňuje BBC.

Vynořující se dospělost

Tyto názory vycházejí třeba ze studie Emerging Adulthood, a Pre-adult Life-History Stage, kterou publikovali izraelští a američtí vědci v odborném časopisu Frontiers in Endocrinology loni v lednu. „Délka dospívání je často podceňována. Domníváme se, že k pubertě by mělo být před dospělostí přidáno ještě čtyř až šestileté období, které nazýváme vynořující se dospělost. Během něj pokračuje vývoj mozku. Dozrávání neokortikálních asociačních oblastí, zejména frontálních laloků, sahá do poloviny dvacátých let života,“ konstatovali ve výzkumu autoři Ze'ev Hochberg a Melvin Konner.

Podle dalších výzkumů se navíc i v období po dvacítce člověk stále teprve rozvíjí i po sociální stránce, a tak jsou tato léta důležitou rozvojovou etapou. „Mladí lidé se v této fázi ještě stále učí o životě a hledají sami sebe co se týče intimity, přátelství, sebevyjádření v rámci rodiny, či utváření politických a sociálních názorů. Zaslouží si proto v tomto období svých životů od společnosti mnohem větší podporu, než se jim dostává v současnosti,“ upozorňuje BBC.

Jiná doba

Podle vědců, mimo jiné americké psycholožky Jean Marie Twengeové, posun v tom, koho považovat za dospívajícího, souvisí i se stavem společnosti. „Jelikož lidé žijí déle a mají se lépe, rozhodují se často mít méně dětí a mnohem více o ně pečují,“ uvedla Twengeová ve studií pro časopis Child Development. Náctiletí už nejsou nuceni brzy nastupovat do práce či zakládat rodiny jako kdysi.

Radosti i problémy dospělého života se podle Twengeové posouvají na pozdější období. „Teenageři vyrůstají mnohem později, než dospívající kdysi. Mnohem později se dostávají k vykonávání aktivit, typických pro dospělého člověka. A to z důvodů větší pozornosti rodičů, delší doby dožití či prodloužení doby vzdělávání," vyjmenovala Twengeová ve svém výzkumu.

Zjednodušeně řečeno, zkvalitnění života ve vyspělých zemích už lidi nenutí, aby rychle z dětství skočily do dospělého života, ale umožňuje jim prodloužit si období dospívání. Zatímco dříve bylo běžné, že třeba většina lidí po ukončení základního či středoškolského vzdělání nastupovala do práce a zakládala rodiny, v současnosti je častější, že lidé pokračují ještě ve vzdělávání na vysokých školách. Nástup do práce či uzavření manželství a přivádění potomků na svět - což jsou věci typicky spojované s dospělostí - tak nechávají až na období po studiích.

Nová studie upozorňuje, že nedostatek spánku může být spojen s nárůstem množství tuku v oblasti břicha. Toho podkožního, i toho, co obaluje orgány a může způsobit zdravotní problémy.
Kdo málo spí, bude mít víc tuku na břiše, varuje nová studie. Důvodů je několik

Podle psycholožky Twengeové je navíc trend podpořen rozvojem internetu a také přístupem rodičů. Ti díky delší době dožití a obecně lepší životní úrovni často "chrání" své děti před těžkostmi dospělého života mnohem déle. „Zatímco dříve vrstevníci dospívajících třeba už jezdili v autech, dostávali se do problémů či experimentovali s drogami a alkoholem, dnešní náctiletí ve stejném věku jsou mnohem opečovávanější a jejich touha po rebélii a nezávislosti přichází o pár let později," upozorňuje BBC. A rodiče také zvládají děti déle finančně podporovat - mají jich méně, než bývalo kdysi běžné, a s prodlužováním doby dožití jsou toho i déle schopni.

Někdy se ale oddálení dospělého života děje i nedobrovolně. „Mnozí mladí dospělí musí i po studiích žít kvůli nedostupnosti vlastního bydlení s rodiči,“ píše BBC.

Času dost

Výrazným aspektem, proč podle vědců trvá nyní dospívání déle než před půl stoletím, je to, že se prodlužuje již zmíněná průměrná doba dožití. Podle vědců Lyndy Grattonové a Andrewa J Scotta z London Business School je při současné délce života model jeho rozdělení na tři jednoduchá období - dětství a škola, dospělost a práce, a důchod, už poněkud přežitkem. „A s tím souvisí také velké změny v tom, jaká očekávání mít od dvacátníků," upozorňují v knize Stoletý život.

Pozor na špatný cholesterol, může vést ke vzniku Alzheimerovy choroby.
Na Alzheimera si lidé zadělávají už v mládí, varuje studie. Příčin je několik

Když je jasné, že mají lidé před sebou dlouhý život, je podle vědců zbytečné, aby se od čerstvých dvacátníků očekávalo, že okamžitě nastoupí do dospělého života. Tedy ve chvíli, kdy mají před sebou takového života pořádně velký kus. „Předpoklad, že jako dvacátníci lidé musí okamžitě po dokončení vzdělání rozjet kariéru, by se měl změnit. Rozhodnutí v raném věku mají dopad na celý zbytek života. Takže je poněkud absurdní, že očekáváme, že se dvacátníci musí pevně rozhodnout, jakým směrem se v životě chtějí ubírat. Místo toho by měli mít toto období vyhrazeno pro objevování světa a zkoušení různých cest,“ uvádějí Grattonová a Scott v knize.