Pláště obou studen jsou zděny z lomového kamene spojeného jílovitou hlínou, která obsahovala keramický materiál datovaný rámcově do čtrnáctého až patnáctého století.

První studnu o průměru světlosti sto dvacet centimetrů využívali pravděpodobně ještě na počátku dvacátého století. „Nasvědčuje tomu kovové potrubí přivedené do stěny a hladina vody ve studni před její destrukcí. Ze studny ústil taktéž dřevěný vodovod, jehož negativ s kovovou spojkou byl zachycen jižně od studny,“ informoval archeolog Šimon Kochan z organizace Archaia Brno s tím, že zmíněná studna se nacházela v interiéru budovy před její demolicí.

V Moravském krasu u Vilémovic na Blanensku nedávno jeskyňáři objevili desítky metrů pod zemí rozsáhlý podzemní dóm. S nedotčenou krápníkovou výzdobou. Má rozměry přibližně třicet krát třicet metrů.
Nový dóm v Moravském krasu: S unikátními krápníky, které popírají gravitaci

Druhá studna o průměru světlosti sedmdesát centimetrů byla v několika fázích zasypaná materiálem. Ten lze podle slov Šimona Kochana datovat do rozmezí patnáctého až šestnáctého století.

Kuchyňská keramika

Dodal, že tuto studnu prozkoumali celou. „Její miskovité dno zahloubené do podloží se nacházelo v hloubce sto sedmdesát centimetrů od úrovně středověkého terénu. Zásyp obsahoval především větší fragmenty stolní a kuchyňské keramiky,“ sdělil Kochan.

Mezi předměty byl i tento kotníkový náramek
Švéd našel v lese poklad z doby bronzové. Myslel, že jde o železný šrot

Mezi dalšími nálezy byli například keramická pokladnička a fragmenty reliéfních kachlů. „Sedimenty ze studny jsme poslali na analýzu makrozbytků,“ řekl archeolog.

Mimo studny zachytili odborníci v jižnější části parcely jiný malý úsek dřevěného vodovodu v podobě negativu s kovovou spojkou.