Dosavadní archeologické nálezy naznačovaly, že neandrtálci zmizeli z evropského kontinentu zhruba před 40 tisíci lety, krátce po příchodu vyspělejších Homo sapiens, což bylo asi o 5000 let dříve. Také dosud neexistovaly žádné důkazy o setkání těchto dvou skupin.

Kostra z doby římské s hlavou umístěnou mezi nohama objevená při archeologických vykopávkách ve Fleet Marston, Anglie.
Děsivý nález v Anglii. Desítky koster bez hlav patří zřejmě římským zločincům

Jenže nový objev, který učinil tým archeologů a paleontologů pod vedením Ludovica Slimaka z univerzity v Toulouse, posunul příchod Homo sapiens do západní Evropy na dobu přibližně před 54 tisíci lety. Uvádí to nová studie.

Dalším pozoruhodným poznatkem je, že oba typy lidí střídavě obývaly jeskyni Mandrin v dnešní jižní Francii. „Tato zjištění poskytují archeologický důkaz, že tito bratranci hominimů mohli koexistovat ve stejné oblasti Evropy a ve stejném časovém období,” upozornil tým.

Evropa nepatřila jen neandrtálcům

Pomocí nových technik autoři datovali některé lidské ostatky do doby přibližně před 54 tisíci lety, tedy téměř o 10 tisíc let dříve než předchozí nálezy v Evropě. „Tím se výrazně prohlubuje známý věk osídlení Evropy moderními lidmi,” řekl pro britský deník The Guardian Michael Petraglia, odborník na pravěk z německého institutu Maxe Plancka pro vědu o lidských dějinách.

Vědci uvedli, že strávili více než třicet let pečlivým proséváním vrstev hlíny uvnitř jeskyně, která se nachází 140 kilometrů severně od francouzského středomořského města Marseille. Objevili stovky tisíc artefaktů, které byli schopní přiřadit buď neandrtálcům, nebo moderním lidem. Patřily mezi ně i vyspělé kamenné nástroje známé jako “pazourky”, které Homo sapiens používali k řezání, škrábání nebo jako hroty oštěpů.

Přestože vědci nenašli žádné důkazy o kulturní výměně mezi neandrtálci a moderními lidmi, kteří v jeskyni střídavě pobývali, právě rychlé střídání obyvatel má podle nich velký význam.

Pohled na jednu z ploch výzkumu s patrnými řadami kůlových jam z mladší doby kamenné, které původně tvořily konstrukci tzv. dlouhého domu
OBRAZEM: Jičínská venuše? Archeologové našli kus vzácné sošky z neolitu

Nová zjištění nabourala představu, že většina evropského kontinentu byla až do doby před 45 tisíci lety výhradní doménou neandrtálců, sdělila Katerina Harvati, profesorka paleoantropologie na univerzitě v německém Tuebingenu, která se na studii nepodílela. Poznamenala však, že první výprava Homo sapiens do této oblasti nebyla nijak zvlášť úspěšná. „Zdá se, že mandrinští moderní lidé přežili jen velmi krátkou dobu a na několik tisíciletí je opět nahradili neandrtálci,” uvedla.

Výzkum pokračuje

Nálezy naznačují, že řeka Rhona mohla být klíčovou spojnicí mezi pobřežím Středozemního moře a kontinentální Evropou, sdělil domněnku Slimak. „Máme co dočinění s jedním z nejdůležitějších přirozených migračních koridorů celého pravěkého světa,” řekl.

Společně se svým týmem očekávají, že na základě mnoha dat získaných v jeskyni zveřejní několik dalších významných zjištění. Stálý přísun písku zde totiž pomohl uchovat bohatou zásobu pokladů. „Mandrin je jako neandrtálské Pompeje, bez katastrofických událostí, ale s neustálým vyplňováním jeskyně pískem, který zde postupně ukládá silný vítr,” dodal Slimak.