Kliknutím zvětšíteNejstarší známou lidskou obětí žraločího útoku je muž z japonské kultury Džómon, který zemřel v období před 3391 až 3031 lety. To alespoň před pár týdny uvedla Alyssa Whiteová z Ofxordské univerzity, vedoucí výzkumného týmu archeologů bádajících v Japonsku. O práci tohoto vědeckého týmu Deník informoval již dříve.
Jiní vědcí ale nyní historický primát japonských kostí zpochybňují. Tvrdí totiž, že v roce 1976 objevili v Peru pozůstatky oběti žraločího útoku, která žila před šesti tisíci let. A to by z ní učinilo hlavní postavu nejstaršího zaznamenaného ataku.
Ostatky muže z japonské kultury Džómon vykopali archeologové již před zhruba stoletím. Až nedávno je však vědci podrobili novému výzkumu a odhalili, že rybáře zabil žralok. „Odborníci na těle objevili minimálně 790 rýh a dalších poškození způsobených žraločím skusem. Nacházely se zejména na pažích, nohách, žebrech a pánvi. 3D model zranění naznačuje, že muž nejprve přišel o levou ruku, a to když se snažil bránit," zmiňuje server Science News.
Jelikož podle vědců vedených J. Alyssou Whiteovou byly nalezené kosti staré zhruba tři tisíce let, v odborném časopisu Journal od Archaeological Science: Reports konstatovali, že kosti rybáře představují nejstarší oběť žraločího útoku.
Nyní ovšem celou věc zpochybnili vědci Robert Benfer z Missourské univerzity a Jeffrey Quilter z Harvardu. „Ti se v roce 1976 podíleli na odkrytí ostatků sedmnáctiletého chlapce, které nesly znaky žraločího útoku. Chlapcova levá noha chyběla a na kostech na pravém boku a předloktí byly patrné stopy po pokousání žralokem," shrnuje web Science News.
Když zaútočí rozzuřený žralok
Kosti chlapce našli vědci na nalezišti Paloma v Peru. Následná analýza naznačila, že se jedná o ostatky staré šest tisíc let. Tím pádem by nejstarší známou obětí útoku žraloka byl právě tento chlapec. Podle vědců je tělo z Peru ukázkovým příkladem toho, co dokáže způsobit rozzuřený žralok. „Úspěšný útok žraloka v sobě často zahrnuje ukousnutí jedné z končetin, obyčejně nohy, a její následné požití," připomněl Benfer.
Jeho kolega Jeffrey Quilter o nálezu kostry i zraněních způsobených žralokem napsal několik odstavců do knihy Life and Death at Paloma vydané v roce 1989. Když pak oba odborníci zjistili, že vědecký tým zabývající se nálezem z Japonska se pyšní objevem nejstarší známé oběti žraloka, napsali jim e-mail s výňatkem z knihy. „O jejich nálezu jsme doteď nevěděli. Rádi to s nimi ale probereme," uvedla vedoucí týmu zabývajícího se japonskou kostrou Whiteová.
K problému zřejmě došlo i proto, že Benfer a Quilter vyjma knihy z roku 1989 nikdy o nálezu pokousané kostry nenapsali do odborného časopisu. Než tak oba týmy proberou svá zjištění, identita nejstarší oběti žraločího útoku zůstane nejasná.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
