Angličtina má pro takové situace speciální výraz - One-hit wonder. Jde o označení hitů, které měly po jistou dobu ohromný úspěch, jejich tvůrci i veškerá jejich ostatní tvorba ale rychle upadli v zapomnění. Stačí se podívat na písně jako Macarena, Sugar Sugar, Tainted Love, Mambo No. 5, či z posledních let Gangnam Style. Jejich melodie si sice vybaví téměř každý, kdyby si ale měl vzpomenout na jména zpěváků či jejich další díla, asi by se pořádně zapotil - a velmi pravděpodobně je z paměti nevytáhne vůbec.

Naproti tomu stojí umělci, kteří měli hitů hned několik a na jejichž jména se jen tak snadno nezapomíná - příkladem může být třeba Michael Jackson či skupina ABBA.

Brad Pitt.
Sexuální apetit či agresivita. Tvar obličeje o člověku prozradí mnohá tajemství

Nejen hudební vědci, ale i umělci samotní si tak často kladou otázku, co vlastně rozhoduje o tom, že se jednomu podaří udělat jeden hit a jiný se se stane stálicí hudebního nebe. Zdá se, že věda má konečně odpověď. Konkrétně ji přináší nová studie, která byla publikována v odborném magazínu Administrative Science Quarterly. Rozuzlení je ale velmi kuriózní. Ukázalo se totiž, že principy, podle kterých má nějaká píseň šanci stát se megahitem, jsou přesně opačné od toho, čím by se měli řídit umělci, kteří chtějí dlouhodobou stabilní kariéru.

Riskantní sázka

Více hitů mají podle výsledků výzkumu Justina Berga ze Stanfordské univerzity vyprodukovat umělci, jejichž tvorba je něčím nová, odlišná. „Umělci, jejichž tvorba je rozmanitější, mají větší šanci udělat hit opakovaně,“ vyjádřil se Berg.

Jenže jako problémový se ukazuje start jejich popularity. To, co z některé z jejich písní může udělat hit, a tím pádem k nim přitáhnout pozornost, se totiž řídí zcela jinými principy. „To, co z písně dělá hit, je její podobnost s tím, co bylo hitem v minulosti,“ zmiňuje web Science News.

Podle Berga je tak budování porfotlia pro umělce v podstatě vždy riskantní sázkou. „Umělci musí zvládnout udělat kompromis mezi tím, co zvyšuje pravděpodobnost, že se některá z jejich skladeb stane hitem a mezi tím, co naopak zvyšuje pravděpodobnost trvalého úspěchu,“ píše Berg ve svém článku.

Lidem voní různé vůně.
Vědci odhalili, jaká je nejkrásnější vůně na světě. A také nejhorší smrad

Hlavní myšlenkou jeho výzkumu pak je, že setrvalý úspěch závisí na kreativitě portfolia umělce v době, kdy vyprodukuje svůj první hit. „Berg zjistil, že hudebníci, jejichž tvorba se podobá jiné, již existující hudbě, a je méně inovativní, mají dvojnásobnou šanci, že vytvoří velký hit. Ovšem ti, kteří mají v době vzniku prvního hitu portfolio, které je inovativnější a pestřejší, mají mnohem větší šanci, že první hit bude následovat další,“ shrnuje web Science News.

Hitmaker: Jeden z tisíce

Při svém výzkumu se Berg podíval do databáze zhruba tří milionů písní, vydaných velkými nahrávacími studiemi v letech 1959 až 2010. „Ze všech těchto skladeb se jich 25 tisíc dostalo do týdenního seznamu Billboard Hot 100, který mapuje nejpopulárnější písně na základě jejich prodejů, vysílání v rozhlasových stanicích a v online službách. Na základě těchto dat Berg sestavil seznam 4 900 umělců, kteří se do seznamu někdy dostali s alespoň jednou písní,“ nastiňuje výzkum web Science News.

Vědec dále pátral v aplikaci Spotify. Ta zase hodnotí písně dle jedenácti kritérií, mezi nimiž je třeba to, o jak moc taneční kousky jde. Berg se pak podíval na to, jak moc se podobají nejnovější hity svým charakterem a dalšími rysy skladbám, které byly hity o rok dříve. „Nakonec zjistil, že hity se podaří vytvořit málokomu. Ze 69 tisíc umělců, které našel v první databázi, 93 procent nevytvořilo za celou kariéru jediný hit, tři procenta měly jeden hit a pouze jednomu procentu zpěváků se povedlo vytvořit hit opakovaně,“ zmiňuje server Science News.