Už dříve vědci zjistili, že moderní lidé žili se svými předchůdci na území Evropy. Do jaké míry se ale ovlivňovali a vzájemně na sebe působili je však stále nejasné. Z nejnovějšího výzkumu vyplývá, že neandertálci a moderní lidé vedle sebe žili více než tisíc let a mohli si navzájem kopírovat nápady na šperky a kamenné nástroje. Sdíleli mezi sebou tedy nejenom geny, ale také kulturu.

Druh Homo sapiens mohl podle nejnovějšího výzkumu koexistovat s neandertálci ve Francii a v severním Španělsku tisíc čtyři sta až téměř tři tisíce let předtím, než neandertálci vymizeli. „V této oblasti existuje mnoho podobností ve způsobu, jakým oba druhy vytvářely hmotnou kulturu. To dodává důvěryhodnost myšlence, že zde docházelo k nějaké interakci,“ citoval doktoranda na Leidenské univerzitě a autora analýzy Igora Djakovice deník The Guardian.

Šestapadesát artefaktů 

Výzkumný tým ve studii zveřejněné v časopise Scientific Reports analyzoval soubor šestapadesáti neandertálských a moderních lidských artefaktů (osmadvacet pro každou skupinu) ze sedmnácti archeologických nalezišť ve Francii a severním Španělsku. Přidal také deset neandertálských vzorků ze stejné oblasti.

Porovnání lidské a neandertálské lebky. Vyhynulý hominid se v mnoha ohledech druhu Homo sapiens podobal a zdá se, že společnou měli i péči o chrup
Neandertálci byli šikovnější, než se myslelo. Používali i párátka, tvrdí vědci

K odhadu datových rozsahů vzorků použili vědci počítačové modelování. Chtěli zejména zjistit nejstarší data, kdy se tyto druhy mohly na zjištěných lokalitách vyskytovat. Neandertálské artefakty se podle výzkumu objevily před přibližně pětačtyřiceti tisíci lety a zmizely před téměř čtyřiceti tisíci lety, tedy krátce před tím, než neandertálci vymřeli. Artefakty moderních lidí se pak objevili před přibližně dvaačtyřiceti tisíci lety. Tato analýza naznačila překryv v rozmezí tisíc čtyři sta let až dva tisíce devět set let, kdy dva druhy žily vedle sebe. Data také naznačují, že se modernější nástroje rozšířily z jihu na sever, což může naznačovat, že se moderní lidé přesouvali přes kontinent.

Šperky i nástroje

Chronologická analýza podle Djakovice ukázala, že se v některých lokalitách, kde žili neandertálci i moderní lidé, paralelně vyskytovaly některé artefakty. Téměř současně se používaly perforované savčí zuby, které jsou považovány za formu šperku. Na stejných lokalitách se taktéž objevila tendence k posunu ke standardizovanějším kamenným nástrojům podobným čepelím. To by podle vědce mohlo ukazovat na kopírování a výměnu nápadů či znalostí.

Zkoumané období je také spojeno se změnami ve způsobu, jakým lidé vytvářejí hmotnou kulturu, jako jsou nástroje a ozdoby, řekl expert. Portál Science doplňuje, že byl v té době hlavní druh technologie kamenných nástrojů, skládající se ze škrabek a nožů velikosti dlaně, spojený s neandertálci, nahrazen menšími a precizněji opracovanými čepelemi, spojenými s moderními lidmi.

Není však stále jasné, jestli se lidé podíleli na zániku neandertálců. Šlechtění s větší lidskou populací mohlo znamenat, že byli neandertálci pohlcení genofondem moderních lidí. „Neandertálci žijící v Evropě žili v menších populacích. Přicházeli větší populace moderních lidí a neandertálci byli do těchto populací pohlceni. Dalo by se tvrdit, že ve skutečnosti nikdy nevymřeli," řekl Djakovic.

Výsledky výzkumu potvrdil i profesor Tom Higham, který už dříve ve svých studiích naznačil překrývání moderních lidí a neandertálců. „Tato studie potvrzuje předchozí práce, které ukazují značné překrývání různých lidských populací (neandertálců a moderních lidí) v západní Evropě po dobu několika tisíc let, během níž se tyto skupiny vzájemně setkávaly a příležitostně se křížily,“ uvedl vědec.

Před více než 90 lety se našel zub, jenž vypadal jako od neandertálského dítěte. Pak se ale na desítky let ztratil v soukromých sbírkách. Když se opět objevil, vzbudil senzaci
Ztracený zub neandertálce překvapil experty. Nese tajemství z minulosti

Další expertka, archeoložka z Vídeňské univerzity Katerina Douka si myslí, že je Západní Evropa slepá ulička. Mnozí jsou podle ní toho názoru, že by to mohl být region, kde dvě populace koexistovaly a vzájemně se ovlivňovaly. V jiných částech Evropy však mohlo být překrývání mezi lidskými druhy ještě složitější a probíhalo v různých časech a tempech.

Neandertálci žili před šesti sty tisíci až třiceti tisíci lety a vyznačovali se výraznými nadočnicovými oblouky a nízkým čelem. Původní lidské populace, obývající tropickou Afriku, měly štíhlou konstituci těla a relativně dlouhé končetiny. Neandertálci se živili hlavně masem velkých zvířat, ale taky mořskými živočichy. Jídelníček si obohacovali rostlinnou stravou. Moderní lidé neboli Homo sapiens jsou charakterističtí svým vertikálním držením těla a rozumovou inteligencí. Vyvinuli se v období před dvě stě tisíci lety ve východní Africe.