Nově zveřejněná studie podle americké CNN analyzovala osobnosti téměř dvou tisíc lidí, kteří se účastnili projektu Rush Memory and Aging. Šlo o dlouhodobou studii starších dospělých z Chicaga, která začala už v roce 1997. Výzkum se zabýval rolí tří klíčových osobnostních rysů – svědomitosti, extroverze a neuroticismu - a jejich vlivem na kognitivní, neboli poznávací úpadek v pozdějším životě lidí s těmito rysy.

Zdravější extroverti

Vědci pracovali s tezí, že právě akumulace celoživotních zkušeností může přispět k náchylnosti ke konkrétním onemocněním, jako je například mírná kognitivní porucha. Rysy naší osobnosti také přispívají k individuálním rozdílům ve schopnosti odolávat neurologickým změnám, které nutně souvisejí s věkem.

Kdo je temný empatik? Jedinec s temnými povahovými a osobnostními rysy, který ale zároveň vykazuje nadprůměrné empatické schopnosti.
Kdo jsou temní empatici? Jde o velmi nebezpečný osobnostní typ člověka

Výsledky studie ukázaly, že pokud jsou lidé svědomitější a spíše extrovertní, jejich osobnost udrží mírné kognitivní poruchy na uzdě mnohem déle. Vyšší úroveň neuroticismu podle výzkumníků naopak zvyšuje šance na kognitivní pokles.

Zkoumané osobnostní rysy

• Neurotismus je osobnostní rys, který ovlivňuje, jak dobře se člověk vyrovnává se stresem. Neurotičtí lidé přistupují k životu ve stavu úzkosti, hněvu a často vidí drobné frustrace jako beznadějně ohromující nebo ohrožující.

• Lidé typičtí svou svědomitostí mívají vysokou úroveň sebekázně, jsou organizovaní a cílevědomí.

• Extroverti jsou nadšení ze života, často asertivní a společenští.

„Osobnostní rysy odrážejí relativně trvalé vzorce myšlení a jednání, které mohou ovlivnit míru zdravého a nezdravého chování v průběhu života," vysvětlila vedoucí výzkumu Tomiko Yoneda, postdoktorandka psychologie na kanadské University of Victoria.

Lidé s vysokým skóre svědomitosti nebo nízkým skóre neuroticismu tak měli v průběhu studie výrazně nižší pravděpodobnost rozvoje mírné kognitivní poruchy, upřesnila výzkumnice. „Každých dalších šest bodů, kterých člověk dosáhl na stupnici svědomitosti, bylo spojeno s 22procentním snížením rizika mírného kognitivního poškození,“ vysvětlila Yoneda.

Delší život

Osmdesátiletý člověk s vysokou mírou svědomitosti tak může žít o dva roky déle a navíc bez kognitivních problémů ve srovnání s těmi, kteří dosáhli nízkých hodnot svědomitosti. Podobně více extrovertní a společensky angažovanější člověk může dosáhnout o rok delšího života, a s menším rizikem demence, uvádí studie. Souviset to podle výzkumníků může i s výhodami vyšší socializace.

Takzvaná mozková mlha se projevuje vynecháváním paměti, roztěkaností i zpomaleným myšlením. Jde o kognitivní poruchu.
Mozková mlha. Tato dočasná porucha trápí hlavně lidi po covidu, zjistili vědci

S rostoucí mírou neuroticismu naopak roste riziko přechodu do kognitivního úpadku. „Každých sedm bodů na škále neuroticismu navíc bylo spojeno s 12procentním zvýšením tohoto rizika. To může vést ke ztrátě minimálně jednoho zdravého roku života,“ uvádí výzkumníci.

Tato studie potvrzuje zjištění předchozích výzkumů, které podobně poukázaly na souvislost mezi typem osobnosti a mozkovými funkcemi. Lidé otevřenější zkušenostem, svědomitější a méně neurotičtí tak kupříkladu dosahují lepších kognitivních výkonů v testech a v průběhu času zažívají menší kognitivní pokles.

Že funguje placebo „skryté“ – tedy neutrální látka vydávaná za lék – je dávno známo. Nyní však vědci zjistili, že na velkou část lidí působí i placebo přiznané!
Záhada placebo efektu. Vědci se pokusili vysvětlit tajemství léčivého (ne)léku

„Specifické osobnostní rysy ovlivňují naše celoživotní chování, to pak může člověka předurčit k rozvoji demence nebo Alzheimerovy choroby. Souvisí to i s ranou patologií onemocnění,“ vysvětlil Richard Isaacson, ředitel kliniky prevence Alzheimerovy choroby na Schmidt College of Medicine na Floridské atlantské univerzitě, který se na výzkumu nepodílel.

Typickou takovou vlastností je podle něj právě neuroticismus, s nímž jsou spojeny obavy a nepříliš dobré zvládání stresu. „Tyto aspekty jsou také spojeny s menším objemem mozku,“ uvedl.

Kognitivní (poznávací) funkce jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky, jejich centra jsou uložena v různých částech mozku. Prostřednictvím kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje nebo zvládá různé úkoly.