Psal se rok 1996, když se v Egyptě odehrál objev tak významný, že předčil i některé nálezy na vykopávkách zabývajících se pozůstatky starověké civilizace, které jsou pro zemi typické. V poušti tehdy našel Aly A. Barakat podivný tmavý kámen, jehož povrch trochu připomínal sklo. Vědci ale již brzy začali předpokládat, že kámen, který dostal název Hypatia, je vesmírného původu. Teď to potvrdil dlouholetý výzkum, jehož výsledky zveřejnili v odborném časopise Icarus.

Pokud jsou závěry výzkumu správné, je kámen naprostým unikátem. „Nová forenzní analýza naznačuje, že kámen Hypatia by mohl být prvním hmatatelným důkazem exploze supernovy typu Ia nalezeným na Zemi,“ upozorňuje tisková zpráva Univerzity v Johannesburgu, kde působí část autorů studie.

Planeta Mars ukázala svou další tvář: pohled na prohlubeň Tantalus Fossae ve skutečných barvách, ze šikmé perspektivy
Nové snímky Marsu vzrušily vědce. Ukázaly podivné obří rýhy na povrchu planety

Termín supernova se vztahuje k několika typům hvězdných explozí. Typ Ia označuje situaci, kdy se uvolňuje vůbec největší množství energie. K explozi dochází zjednodušeně řečeno tak, že zbytek hvězdy (bílý trpaslík), ve které už neprobíhá termojaderná fůze a která by postupně po miliony let pohasínala, začne vysávat materiál z jiné hvězdy v blízkosti. Když dosáhne bílý trpaslík takzvanou Chandrasekharovu mez - tedy z blízké hvězdy vezme tolik materiálu, že dosáhne zhruba 1,44-násobku hmotnosti Slunce - zažehne se v něm opět termojaderná reakce, která vyústí do obří exploze, při které hvězda na krátký čas ještě silně zazáří.

Cesta trvající miliardy let

Kámen Hypatia je podle analýzy vědců Jana Kramerse, Georgy Belyanina a Hartmuta Winklera z Univerzity v Johannesburgu miliardy let starým pozůstatkem právě takovéto masivní exploze. Po výbuchu supernovy se do vesmíru rozšířila směs částic - prachu a plynu. „Za miliardy let se tato směs proměnila v pevnou látku. Nakonec se vytvořilo mateřské těleso, ze kterého Hypatia pochází. Bylo to zhruba v době, kdy vznikala Sluneční soustava,“ tvrdí vědci dle serveru Science Alert.

Některé významné meteority:

Na takový scénář ukazuje chemické složení kamene. „Jsou v něm neobvykle nízké hladiny křemíku, chromu a manganu, což naznačuje, že hornina nevznikla ve Sluneční soustavě. Naopak zaznamenány byly vysoké hodnoty železa, síry, fosforu, mědi a vanadu, čímž se objekt odlišuje od čehokoliv v našem blízkém vesmírném sousedství,“ přibližuje server Science Alert.

V jistém bodě se mateřské těleso, ze kterého kámen Hypatia pochází, začalo blížit k Zemi. „Teplo, kterému bylo těleso vystaveno při vstupu do zemské atmosféry, společně s tlakem při dopadu do saharského Velkého písečného moře, mateřskou horninu rozdrtily. Kámen Hypatia, který byl v poušti nalezen, musí být jedním z mnoha fragmentů původního tělesa,“ uvádí tisková zpráva Univerzity v Johannesburgu.

Výzkum pokračuje

Přestože nový výzkum poodhalil z minulosti kamene Hypatia více, než se čekalo, kolem vesmírného objektu se stále vznáší mnoho otazníků. „Z patnácti analyzovaných složek kamene jich pár vůbec neodpovídá tomu, co by se dalo očekávat, pokud je těleso opravdu pozůstatkem exploze bílého trpaslíka,“ poznamenává server Science Alert.

V egyptských chrámech podle vědců voněla směsice různých olejů, a třeba i vůně pečeného masa.
Jak voněl starověký Egypt? Vědcům se podařilo namíchat Kleopatřin parfém

Podle vědců ale nesoulad může vysvětlit další výzkum minulosti supernovy - při explozi totiž mohou vznikat tělesa s velmi neobvyklým složením. „Jelikož bílý trpaslík je pozůstatkem umírajícího červeného obra (zářivá hvězda, která se nachází v pozdní fázi svého hvězdného vývoje, pozn. red.), kámen Hypatia mohl zdědit hodnoty některých prvků právě po tomto červeném obrovi. Tento fenomén byl dokumentován v jiných výzkumech zaměřených na bílé trpaslíky,“ řekl spoluautor nové studie Kramers.

Že je toto vysvětlení správné, ale jisté není, a část tajemství si tak kámen Hypatia i nadále nechává pro sebe.