Tady je sedm (možná až příliš) rychlých důsledků letošních voleb podle redakce Deníku.

1. Česká republika se dvaatřicet let po sametové revoluci zbaví komunistů v poslanecké sněmovně
To je mnohem důležitější než celkové výsledky voleb, ačkoliv se to nezdá. Komunisté dlouho tvořili patovou situaci při volebním vyjednávání kvůli nulovému koaličnímu potenciálu a i kvůli nim měla třeba Topolánkova vláda podporu jen 100 hlasů ve sněmovně. Komunisté mají svůj velký díl viny i na opoziční smlouvě, která otřásla důvěrou v tradiční politické strany. Prostě překáželi. Několik faktorů - pomoc menšinové vládě ANO a ČSSD v posledních čtyřech letech společně s vyšší volební účastí, která jim vždy škodí, a vymíráním voličské základny - jim dalo poprvé stopku. Možná se tím Česká republika definitivně vypořádává se čtyřiceti roky v socialismu.

2. Premiér Babiš skončí v opozici nebo mimo politiku
I když existují různé varianty nové vlády, i pod vedením například Karla Havlíčka, ANO pravděpodobně skončí v opozici. Velká města v čele s Prahou a Brnem vytáhla v posledních hodinách sčítání na první místo koalici SPOLU podobně jako v minulých volbách vytáhla do sněmovny TOP09. Skončit v politice by tak mohli nejen komunisté, ale i premiér Andrej Babiš, který před volbami prohlásil, že v opozici se mu pracovat nechce a raději by z politiky zmizel úplně.

Lídři kolalice Spolu zleva: Markéta Pekarová Adamová, Petr Fiala, Marian Jurečka.
ON-LINE: Hlasy jsou sečteny. Koalice podepsaly memorandum o vůli vytvořit vládu

3. Rychlá cesta ke stabilní demokratické koalici
Ať budou mít demokratické koalice 109 nebo víc hlasů ve dvousethlavé sněmovně, je to dostatečná většina na složení a podporu nové demokratické vlády. Zřejmě pod vedením předsedy občanských demokratů Petra Fialy. Vyjednávání by mohlo být rychlejší než kdy předtím, do jednání chtějí jít i Piráti se Starosty a nezávislými. Tedy, pokud je nezkomplikuje prezident Miloš Zeman tím, že vyjednáváním pověří Andreje Babiše, což v různých vystoupeních před volbami naznačoval.

4. Vydá se ČSSD cestou křesťanských demokratů?
Nejstarší česká politická strana také doplatila na společné vládnutí s Andrejem Babišem a poprvé bude v dolní komoře chybět. O několik volebních období později než občanské demokraty je potkal pád, který se nezastavil ani na pětiprocentní hranici. To už se stalo i lidovcům, ti se v mezidobí mimo poslaneckou sněmovnu očistili, zrenovovali, oslovili lidi i mimo tradiční bašty jako je jižní Morava a ačkoliv by sami také balancovali kolem pětiprocentní hranice, díky koalici SPOLU jsou ve sněmovně a po čtyřleté odmlce možná budou opět i ve vládě.

5. Vykroužkovaní Piráti
Ještě několik stovek tisíc hlasů zbývalo k půl sedmé večerní sečíst, ale každopádně to vypadalo, že v koalici Pirátů a STANu dostali větší počet hlasů starostové (a nezávislí). A Piráti tak paradoxně budou počítat své poslance v lepším případě na prstech obou, v horším jen jedné ruky.

Karel Havlíček
Vicepremiér Karel Havlíček: Premiérem by měl být šéf vítězné strany

6. Okamuru oslabil Volný i Trikolora
Do sněmovny se kromě tří velkých uskupení už dostal jen komerčně politický projekt Tomia Okamury. Přestože byl hodně vidět, opět mu někteří slavní zpěváci nazpívali až příliš chytlavé melodie, hlasů i poslanců bude mít Okamura a jeho SPD méně. A to především kvůli roztříštění zájmu jeho elektorátu mezi další subjekty jako je Volný blok nebo Trikolora (společně se Soukromníky a Svobodnými).

7. Každý pátý hlas propadne
Přes půldruhého milionu lidí volilo uskupení, která se zřejmě nedostanou do sněmovny. Ať už jde o komunisty, sociální demokraty, Šlachtovu Přísahu nebo další, znamená to největší podíl v historii. A velké přepočítávání mandátů. Každý pátý hlas tak fakticky propadne. Neplatí to však úplně, protože strany, hnutí, které se dostaly nad 1,5 procenta, alespoň vyúčtují peníze od státu za každý hlas.