Poslední zvonění obrátilo v sobotudění gymnázia vzhůru nohama. Maturitní ročníky se loučily se svou školou. Poslední zvonění je vyprovodilo do svatého týdne.
A tak před vchodem do budovy se činila školní kapela, která byť ve skromném tříčlenném obsazení dávala svým repertoárem o sobě hodně slyšet. Kolem se tísnili posluchači–spolužáci, další se mačkali za všemi okny uvnitř bodovy. Každý měl jako na dlani klasické dění – polévání, malování, posypávání moukou, kvílení, veselení , žadonění o podporu…