Kniha plná dávných kreseb z éry Rožmberků zvaná Liber depictus obsahuje výjevy z každodenního života šlechty i jejích poddaných a zájemci si je mohou prohlédnout v Mincovně zámku.
Spatří faksimile tohoto Krumlovského obrazového kodexu, jeho originál je uložen v Národní knihovně ve Vídni. Výjimečné dílo návštěvníkům pondělní vernisáže přiblížil kurátor výstavy Lukáš Reitinger. „O čem kniha je, výstižně charakterizuje věta na první straně Liber depictus: Obrazová kniha o výtečnostech života. A to je i motto výstavy,“ řekl. „Snažíme se jí oslovit běžné návštěvníky zámku všeho věku, každý si tu najde, co ho zaujme. Kresby zachycují i běžné činnosti jako je mytí nádobí, uklízení. Trochu odrostlejší mládež by mohli zajímat ďáblové a démoni, znázornění bitev; tu ještě odrostlejší milostné výjevy. Ale snažíme se oslovit i odbornou veřejnost.“
Kniha vznikla před polovinou 14. století a má 172 listů. Pochází z českokrumlovského kláštera minoritů a klarisek, ale za pohnutých okolností Český Krumlov několikrát opustila.
„Když v druhé polovině 18. století klášter zrušil císař Josef II., byl Krumlovský kodex převezen do Vídně, kde je uložen dodnes,“ vyprávěla mluvčí Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Kateřina Voleská. „Je tam uložen pod signaturou 370 a patří k nejvzácnějším památkám tamní sbírky rukopisů.“
Kniha obsahuje Bibli chudých, dvě moralistická podobenství a třicet legend. Vše formou obrázků, které doprovází jenom minimum psaného slova. „Ano, je to vlastně, jak by se dnes řeklo, starodávný komiks,“ přitakal kastelán krumlovského zámku Pavel Slavko.
Jednotlivé listy jsou vystaveny na panelech, takže si je návštěvník může dobře prohlédnout. Spatří například soubory listů nazvané Ďáblové, démoni a bájní tvorové, Život na královském a šlechtickém dvoře, Válečná výprava, nebo Zločin a trest, kde jsou zakresleny různé druhy mučení odsouzenců a jejich poprava. Ale také Život ve městě a na vesnici, Láska a sex, Nemoc a smrt a každodenní práce jako dojení krávy či významové obrázky typu Rodičovská láska. Nechybějí ani legendy, například o sv. Vítu, Panně Marii a hříšné matce, biblické příběhy a životy svatých, zejména život sv. Václava. Díky obrázkům obsahuje dílo jednoduchá sdělení, proto byla kniha srozumitelná i širokým vrstvám obyvatel, kteří neuměli číst.
„Zakladateli kláštera byli Rožmberkové, čili pravděpodobně oni dali rukopis zhotovit,“ řekl Petr Pavelec, ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích a rovněž kurátor výstavy. „Právě vyprávěním obrazem si rukopis vydobyl svůj věhlas.“
Otevření výstavy Liber depictus doplňuje letošní Rožmberský rok. „Ten začal tiskovou konferencí v Rožmberku v předvečer zahájení Rožmberského roku a jeho první aktivitou bylo otevření Hradního muzea českokrumlovského zámku,“ připomněl Petr Pavelec. „A tečkou za Rožmberským rokem je tato výstava opět na krumlovském zámku. Její zhotovení mělo dva důvody. Prvním bylo, že na výstavu o rodu Rožmberků v pražské Valdštejnské jízdárně se navzdory veškeré snaze nepodařilo umístit všechny artefakty spojené s Rožmberky. Jedním z nich je právě tato kniha.“
A druhý důvod je, že výstava Liber depictus předznamenává chystané změny na krumlovském zámku. „Velké změny čekají Mincovnu,“ potvrdil Pavel Slavko. „Chystáme se v příštím roce rozšířit nabídku zámku o zámeckou galerii, která vznikne zde v Mincovně.“
Originál Rožmberského kodexu mohou zájemci na výstavě vidět na obrazovce ve filmovém dokumentu, ale k dispozici mají i maketu knihy, kterou mohou listovat. Výstava je přístupná zdarma denně mimo pondělí od 10 do 15 hodin na druhém nádvoří do 23. prosince.
