Tomáš Mašín se ji přesto rozhodl natočit bez soudů, bez ozvláštňujícího klíče, rádoby nezúčastněně. Není tedy divu, že psaním scénáře pověřil Marka Epsteina, jehož díla silný autorský pohled postrádají téměř vždy (Šarlatán), a raději se spokojil s jalovou cestou „od všeho trochu.“

Film Hranice je inspirován reálnými událostmi
RECENZE: Jen svině sedí v kinech? Agnieszka Holland natočila svůj životní film

Kupříkladu JFK vynikal intenzivním přesvědčením Olivera Stonea, že Kennedy byl zavražděn z iniciativy nejvyšších pater americké politiky. Forman zase nalezl v příběhu Larryho Flynta strhující anabázi boje za svobodu projevu. A jak praví sám Stone: „Film znamená hledisko. Zbytek jsou dekorace.“ A co filmoví Bratři? Jsou prezentováni jako hrdinové, nebo vrazi? Ani jedno. Spíš jako věční „páni kluci“ se zbraní v ruce. To stvrzuje i obsazení Oskara Hese a Jana Nedbala do hlavních rolí Josefa a Ctirada Mašínových. Ne že by snad Hes s Nedbalem postrádali charisma, přesvědčiví jsou, ale scénář jim nepřináší prostor pro hlubší vývoj. Jsou to prostě chlapečci, kteří se rozhodnou vzít situaci do svých rukou. Sic odvážně a s mladickou dychtivostí, nicméně bez rozvahy nad tím, jaké důsledky to pro ně a jejich rodinu bude mít.

Z obsazení vyniká ještě neselhávající Tatiana Dyková v roli Zdeny Mašínové. Jiskru vyzařuje pohříchu jen Stefan Konarske v roli tajemného pomocníka StB, jenž kolem skupiny zprvu pouze podezřele čmuchá, ovšem s postupem času, a s přibývajícím počtem mrtvých, začíná utahovat smyčku.

Úsvit řeší ženskou otázku, volnost pohlaví i netoleranci
RECENZE: Modernita a předsudky? Odvážný Úsvit je příliš tezovitý

Ve výsledku však Bratři nejsou nutně nezdarem. Je to film, který neurazí a navzdory závažnosti skutečných událostí slibuje oddechovou podívanou. Mašín vykazuje zručnost a cit pro řemeslo, jež umí špičkově využít pro konkrétní účinek. Některé momenty, jako noční vlakový přestup, jsou vyloženě drásavé. S napětím zachází režisér vůbec obratně. Někdy snad až moc (např. zcela prázdné napínání při pasové kontrole). Kde míra sugesce přechází v nevkus, je závěr, kdy znovu zaznívají památná slova generála Josefa Mašína o nutnosti svobody. Tvůrci jako by si dopisem vypomáhali ke zdůraznění a podložení unylých tezí, jejichž význam všichni diváci pochopí i bez toho, aniž by ve scénáři musely nutně stát repliky typu „Ozbrojenej odpor je to jediný, co na ty svině platí.“