Howardův film si vydobyl vskutku silné postavení a v rámci sportovního žánru v kombinaci s historickým podtextem ho nikdo jen tak dolů nesundá. A neudělá to ani Le Mans ’66, přesto stojí za to zmínit, že Rivalové se v potenciálním souboji s ním musí dost zpotit - Mangold a trio scenáristů totiž natočili film, který není ani tak velkým uměleckým zážitkem jako zmínění Rivalové, ale ztvárňuje cosi, co Hollywood vždycky uměl, a je vidět, že stále umí – a to přivádět diváka do úžasu, zatajit mu dech, podrobit si jeho mysl, a zároveň oslavovat film jako takový. A to Le Mans ’66 zvládá naprosto skvěle, a k tomu přidává i originální formu vyprávění. Scénář zde totiž dává reálným postavám závodníků, velkých automobilových výrobců, manažerů a dalších osob, jakousi zpětnou vazbu před reálnou historií a podává jejich osudy velmi zábavným a divácky příjemným způsobem, který mísí jeden závod za druhým s osobními souboji jak uvnitř dvou velikánů – firem Ford a Ferrari - tak mezi hlavními aktéry Carrollem Shelbym a Kenem Milesem.
Matt Damon a Christian Bale, jenž je výtečně ztvárňují, jsou po Leonardu DiCapriovi a Bradu Pittovi v Tarantinově Tenkrát v Hollywoodu druhou nejzábavnější hereckou dvojicí, co se letos na plátnech kin objevila. Hádají se, křičí, dokonce po sobě házejí „francouzáky“, nicméně jedna věc je spojuje – láska k vozům. A to je perspektiva, kterou scénář nabízí – oslavu závodnictví a automobilismu.
Rychlost, vtip a řemeslo
Scénář je historicky přesný, přesto však originální, krom pár slabších citových scén se nevěnuje banalitám, jasně a stručně odhalí konflikt mezi dvěma automobilkami, přičemž představitelé pánů Henryho Forda II. a Enza Ferrariho by zasloužili snad i jednoho společného Oscara za nejlepší převtělení do skutečných vojevůdců a průkopníků automobilů a závodnictví. Ferrari je zde podán značně záporněji nežli Ford, i když ani on si diváckou lásku zrovna snadno nezíská (snad jen ve vynikající scéně projížďky na letišti). Nicméně konflikt je jasný. A vítěz také.
Ale to tvůrcům nevadí. Naopak, trio scenáristů by oscarovou nominaci za letošní rok také zasloužilo, protože je vidět, že tvůrčí řemeslo a k tomu i dávku vlastní invence jednoznačně obsahují. Stejně tak samotný režisér, který si především na dráze vychutnává každičký záběr. Rychlost, vtip a řemeslo, které Mangold ovládá a s chutí je kombinuje, dělají z filmu neskonale milou, zábavnou, a brilantně natočenou adrenalinem, odhodláním a benzínem provoněnou tarantinovskou jízdu na kolech, která diváka chytí od začátku do konce, ani na vteřinku nepoleví, a i přes svůj historický kontext a reálné hrdiny přináší zcela mimořádnou filmařskou podívanou, která se zároveň vrací k samotné již zmíněné podstatě točení filmů: přivádět diváka z rázu všednodennosti do úžasu, a když už to jde udělat i oddechovým způsobem, u nějž není na místě příliš přemýšlet, tak se vyplatí smeknout. A když máte dva herecké lvy, kteří jsou vám nakloněni a jsou do svého filmu položeni se vším všudy, nemůže to dopadnout špatně.
Závody jsou natočeny opravdu bravurním způsobem. Kamera si smlsává na záběrech ve vozech, střih je perfektní, zvuk jakbysmet, a je milé, že Mangold, známý odpůrce CGI, si svůj stadion skutečně „nacpal“ reálným komparzem, a hlavně reálnými vozy, za což si vyslouží za všech okolností další poklonu. A moc mile potěší i soundtrack, jenž je krom výběru dobových songů, čistým zážitkem skladeb z původního pera skladatelů Marca Beltramiho a Bucka Sanderse (hlavní melodie je úžasná).
Ještě více nápadů!
Zamrzí jen pár kazů. Jak jsem již napsal, Le Mans ’66 má tak skvěle napsaný scénář, že film prostě funguje po celou dobu stopáže 152 minut, a i kdyby šlo jen o milou zábavnou „čekačku“ na Velké finále, nemůžeme vznést proti žádné velké námitky. Sem tam sice přeskočí nějaká ta banální scéna (zejména pak v osobních rovinách hrdinů), což je však posléze vykoupeno závoděním. Některé dialogy a činy hrdinů by mohly být napsány rafinovaněji – především pak více po tarantinovsku. Jaká škoda, že se tvůrci zvolené formy vyprávění pořád ještě lehce báli, a nesešlápli plyn hezky pěkně až na podlahu. Le Mans ’66, respektive trefnější název Ford v Ferrari, by se totiž takto dal vyšperkovat k dokonalosti sahající na sto čistě filmařských procent.
Finální tvůrčí zvrat na závodě Le Mans působí i přes svou historickou faktičnost původně, a tvůrci vlastních nápadů s autorským vyprávěním historie se rozhodně mohli rozjet ještě více. Ale i tak je Le Mans ’66 pořád vynikajícím filmem, který do záplavy nudných a nechytavých životopisů přináší konečně vlastní iniciativu a poctivou filmařinu. Vynikající zábava. Jeden z filmů roku. A když filmař pochopí, proč se vůbec filmy točí, náleží mu za to pět procent navíc. Zopakuji to znovu: Tohle Hollywood pořád umí!
Marek Kuchař
Autor je student
Film Le Mans ’66 je v českokrumlovském kině promítán od 14. 11.
Le Mans ’66, USA/152 min, drama/životopisný/sportovní
Režie: James Mangold; Hrají: Matt Damon, Christian Bale, Jon Bernthal, Tracy Letts atd…
Hodnocení: 80%